Tasemnici liščí můžete chytit i v lese z borůvek: Napadá játra a projevuje se až 15 let po nákaze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alveolární echinokokóza byla považována za velice vzácnou nemoc, která může skončit až vážným poškozením jater. Jak se onemocnění larválními stadii tasemnice liščí pozná, jak se lze nakazit a jak moc nebezpečné je sbírat lesní plody, na kterých mohou být vajíčka parazita?

Každý z nás jistě už někdy jedl borůvky, jahody nebo maliny v lese bez toho, že by je omýval. V minulosti bylo riziko, že spolu s nimi sníte i tasemnici liščí, spíš vzácné, ale to se bohužel změnilo.

Podle statistik se první případ nakažení tasemnicí objevil v roce 1997 a další o deset let později. „Od té doby to bylo tři až pět případů ročně. Letos bylo jen do června hlášeno už 13 případů,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Podle myslivců je důvodem to, že každá pátá liška v Česku šíří tasemnici liščí, což dokázaly rozbory dvou a půl tisíce zastřelených kusů odeslaných k laboratornímu vyšetření. Riziko platí pro celou republiku a doporučení je tedy jasné - nejíst lesní plody bez umytí nebo tepelného zpracování. Pozor na to, že varem se riziko zlikviduje, ale zamrazením nikoli!

Tasemnice liščí žije v tenkém střevu psovitých a kočkovitých šelem, u nás zejména u lišek a psíka mývalovitého, ale i u domácích koček a psů, zvláště loveckých, kteří se pohybují volně v přírodě a vylučují vajíčka parazita trusem. Těmi se mohou nakazit hlodavci, kteří představují mezihostitele infekce a mohou být potravou těchto šelem. K infekci člověka dochází po pozření vajíček, jimiž šelmy (lišky, psi, kočky) kontaminují prostředí: prachem, potravou, vodou nebo i lesními plody.

Vajíčko parazita se dostane do těla člověka ústy po pozření kontaminované potravy. V zažívacím traktu se z něho uvolňují larvy tasemnice, které pak putují do jater. Pokud je imunitní systém nezlikviduje (což je časté), vytváří v játrech cystu, která může dosáhnout velikosti až deset centimetrů. V ní se obvykle parazit zapouzdří. Cysta na játrech pak může s odstupem let způsobit velké problémy.

Nemoc se často projeví 5 až 15 let po infekci a může způsobit vážné poškození jater. Je tedy velice těžké zjistit, kdy k nákaze došlo, a navíc to ničemu nepomůže.

Právě dlouhá inkubační doba a nejasné příznaky způsobují, že se na pravou příčinu problémů často nepřijde hned. Potíže se mohou projevit jako jakákoliv jaterní choroba – například zvýšenou únavou, bolestmi břicha, vzácně se přidává zvýšená teplota nebo zežloutnutí kůže.

Onemocnění se nemusí odhalit při běžném vyšetření ani z krevního obrazu, obvykle jsou pouze mírně zvýšené jaterní enzymy. Pak je namístě podrobnější vyšetření na infekční klinice.

Někteří pacienti se k lékaři dostávají s podezřením na nádor jater, protože při sonografickém vyšetření se objeví na játrech ložisko. V takovém případě se dělá CT vyšetření, biopsie jater a další testy, které případnou diagnózu echinokokózy potvrdí.

Jedinou možností, jak se zbavit echinokoka, respektive cysty, kterou vytvoří, je chirurgické odstranění části zasažených jater. U pacientů, kterým není možné cystu odstranit, se podávají doživotně anthelmintika, tedy léky, které růst parazitární cysty zastaví. Někteří pacienti potřebují i transplantaci jater.

Na nemoc se přímo neumírá, ale může výrazně zhoršit kvalitu života v souvislosti s nutnou léčbou.

Zabránit tomu, aby se člověk nakazil, nejde snadno. Na druhou stranu pravděpodobnost, že se nakazíte, není veliká. Určitou prevencí by bylo důsledné a důkladné omývání lesních plodů. Zmrazením se vajíčka nezničí, vysokou teplotou ano, ale omývejte borůvky horkou vodou… Navíc by i tak zůstalo riziko přenosu například z půdy nebo od loveckých psů, popřípadě koček. Důležitou prevencí je ale rozhodně odčervení domácích zvířat.

Odborná spolupráce: MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D., který působí na infekčních odděleních Fakultní nemocnice Bulovka a Krajské nemocnice Liberec.