Taneční - postrach, nebo recese?

Mnohé maminky puberťáků si spojují své vlastní taneční s napjatým očekáváním, s kluky, kteří se jim líbili, někdy i s trapasy, na které ale rády vzpomínají. Taneční totiž bývaly romantickou příležitostí se předvést v ,,princeznovských" šatech a střevíčkách, pro chlapce to byla šance navazovat první milostné vztahy. Není divu, že by každá máma ráda totéž dopřála svým potomkům a užila si jako gardedáma pohled na syna či dceru, jak plují sálem a s dojemně rozpačitou noblesou navazují vztahy s opačným pohlavím. Bohužel, málokterá se toho dočká.

Většina puberťáků taneční rovnou odmítne. Svým způsobem mají pravdu. K čemu jim je umět polku, valčík nebo wals, když už znají hiphopové kluby, kde se pěstuje poněkud jiný styl. Proč se cítit nepřirozeně v obleku nebo saténových šatičkách, když ,,skejťácké" oblečení je pohodlnější a holky i kluci na ně letí. Proč absolvovat něco tak oficiálního, když u toho navíc budou chtít být rodiče. ,,Je to šaškárna, nechápu, proč na tom máma pořád tak trvá. Jestli ze mě chce mít holčičku, která dobře vypadá v těch příšerných šatech, tak má smůlu. S klukama se dokážu bavit v normálním prostředí, ale k čemu tohle je?" tvrdí zarytě Markéta, která taneční striktně odmítla.

Pro pořadatele tanečních kurzů nicméně není situace až tak zlá. Přece jen se najdou teenageři, kteří jsou ochotni je absolvovat. I když vesměs nelze spoléhat na pravidelnost docházky, natož zaujetí pro taneční umění a výchovu ke galantnosti. ,,Hodně z nich si z toho dělá legraci, mají pocit, že tohle nepatří do skutečného života. Chodí sem jen kvůli tomu, že to je z jejich hlediska recese. Ale když alespoň chvíli vydrží, pochopí, že tanec má své kouzlo, navíc nabité vnitřní erotikou, svázanou danými pravidly," tvrdí Martin Kováč, který taneční kurzy organizuje.

,,Domluvili jsme se ve třídě, že to zkusíme, že to bude legrace. To vyšlo, ale stačilo. Teď už se nám tam nikomu nechce, máme jiné zájmy," přiznává Tomáš, jehož gymnaziální třída se do tanečních přihlásila. Už je to ale přestalo bavit.

,,Máma si myslela, že bude chodit se mnou, že se podívá, jak vypadám na prodloužené. Dokonce mi kvůli tomu koupila nové šaty. Naštěstí pochopila, že když už jsem ochotná tam chodit, tak se chci bavit po svém a ne mít dozor, navíc by mě to ztrapnilo před ostatními," konstatuje šestnáctiletá Yveta.

Zdá se, že taneční není to pravé, co by dnešní puberťáky příliš lákalo. Hlavně nemá smysl je do nich nutit - budou to vyhozené peníze. Pokud projeví ,,opravdový" zájem, i tak to mohou být vyhozené peníze. Raději neočekávejte, že vám ,,dovolí" přijít se podívat alespoň na prodlouženou nebo ples.