Článek
Paní Gruberová umírala. Bylo jí sotva pětačtyřicet let, ale už teď vypadala jako stařena. Celý život dělala pradlenu všem v okolí. Potom se jí povedlo sehnat práci ve špitále, kde pomáhala nemocným. Měla jistý plat a také absolutní jistotu, že zaručeně chytne nějakou zlou nemoc. Ale všechno by obětovala pro svou nemanželskou dceru Simonu a pro její dobro. Nadevše ji milovala. Teď se sotva dopajdala k záchodu nebo ke stolu, natož aby si uvařila.
Ta její holka byla zlá a závistivá. Kradla odmalička dětem jídlo, ale třeba taky mašle, tu a tam prstýnek. A bila je. Matka za ni orodovala u rodičů těch dětí, jenom aby dcera nemusela do pasťáku. A dcera ji za to také napadala a útočila na ni. Zvlášť když matka chtěla, aby vrátila kradené věci.
Smutná smrt staré Gruberové
Simona vyrostla a stala se z ní hezká holka. Až na ten zahnutý nos a pichlavé oči. Kluci ji chtěli. Platili za ni útratu a dávali jí všelijaké dárky. I peníze. Jenom aby ji dostali. Ale když se matce přihoršilo, neměla čas ani peníze. Dokonce matce jednou vyčetla: „Pořád skuhráš a zatím jsi naživu! Ne a ne chcípnout!”
„Simonko, nenech mě umřít samotnou,” prosila ji matka úpěnlivě a vztahovala k ní své vyzáblé ruce. Ta nedbala a odešla za chlapama. Bavit se a užívat si života.
Gruberka pohlížela k nebi, ke stropu, modlila se a pak... vypustila duši.
I čerti se té nestoudnice báli
Na to všechno se z hlubin pekelných díval Satan a říkal si, že je nejvyšší čas pro Simonu zaletět a umístit ji do kotle s vroucím olejem. Nebo by mohla vyvést ještě spoustu špatných věcí.
Chtěl pro ni poslat některého ze svých ďáblíků. Ale čerti se vymlouvali. Kroutili se. Oni se té holky báli. Prý i čertovi je nebezpečná. Do pekla tak strašlivé zlo nepatří. „My bychom na ni nestačili!”
Jeden čert dokonce zauvažoval: „Ta by to tady převzala a vám by ukradla vaše žezlo, Výsosti.“
Satan o tom uvažoval a dospěl k názoru, že peklo se nesmí nikoho bát. A proto on sám pro tu ničemnici na zem doletí.
Matku ani nepohřbila
Simona celou noc tančila, víno pila, líbala se, opilcům nezapomněla vybrat kapsy. Nakonec si zvolila jednoho mladého tlusťocha s tím, že mu vyždímá šrajtofli. Sváděla ho, tančila s ním, tiskla se k němu a na stehně brzy pocítila sílu jeho vzrušení. Domů ho zvala.
Myslel si, chudáček, že se do něj zamilovala, a překvapilo ho, když si mu bez ostychu řekla o peníze. „Ber, nebo nech ležet. Já si klidně nabalím jiného!” nehodlala se s ním zdržovat.
Dal jí deset zlatých, což byla částka, za niž by si tenkrát mohl koupit celý houf prostitutek.
Nejdřív schovala peníze do skříně, kterou zamkla, pak svlékla jeho i sebe. Uspokojila ho rukou, ústy, projela se na něm jako na koníčkovi, ale dala bedlivý pozor, aby vůbec neměl šanci do ní proniknout.
Strávil s ní ani ne hodinku a už ho lifrovala ven z bytu. Potom si do rána zdřímla a to teprve našla matku v posteli bez dechu a bez života. Dala ji odvézt do márnice pro ty, kdo nemají na pohřeb. Hlavně aby byla pryč.
Odmítla lásku a vybrala si mamon
Satan přišel na zem. Přepychově oblečený. S prsteny a řetězy z ryzího zlata. Večer zamířil do tančírny U Tří lilií. Předpokládal, že tam na Simonu natrefí.
Čekal tam na ni i její milenec ze včerejší noci, který se do ní bláznivě zamiloval. Rozhodl se, že si ji vezme za manželku. Chechtala se mu do tváře, když jí vyjevil své city: „Já se chci bavit a našetřit si spoustu peněz, abych jednou, až budu stará, měla na krásné mladíky. Já chci promilovat celý život, ty hlupáku!”
Nabízel jí počestnost, pěkný život... Její obdivovatelé ho zbili a vyhodili na ulici. Už nikdy na ni nepomyslel. Rozbřesklo se mu.
Simona zase tančila, hodovala a pila na cizí účet. A náhle před ní stál muž, o němž snila. Na první pohled bohatý šlechtic. Drahé kameny na jeho špercích jen zářily. Sliny se jí sbíhaly.
Brzy odešla se Satanem do černočerné noci.
Hrůzný trest mezi umrlci
Vedl si ji k sobě... Vedl ji na nejbližší hřbitov. Vymyslel již pro ni ten nejlepší trest. Nechápala, kam to jdou. Myslela si, že ho přivítá ve své bílé posteli.
„Tady nám oběma bude nejlépe.”
Brána se skřípavě rozevřela. Všude se rozlilo žlutozelené světlo. Divoká hudba plná skřeků se rozeřvala. Chytil ji v pase a tančil s ní mezi hroby. Strhával z ní šatstvo. Když byla nahá, odhodil ji od sebe. A on se proměnil. Stál tu proti ní ve své pravé podobě ďábla. Povalil ji na hrob a tam se s ní miloval. Ona už málem umřela hrůzou.
Z hrobů začali vylézat mrtví. I oni si ji brali k tanci i k rozkoši. Z hlav mrtvých, z jejich těl přitom vylézali hadi a všelijací brouci. Ti všichni ji začali trhat a sápat...
Krutá dívka zemřela v nepředstavitelných bolestech a Satan se vrátil do pekla s tím, že vykonal to nejlepší, co vykonat mohl.
Zlo bylo potrestáno.