Článek
Jako každý rok odjela loni třináctiletá Katka na tábor a máma Jitka se jí rozhodla vygruntovat pokoj. Umyla okna, otřela nábytek a pustila se i do třídění dívčiny knihovny. A tam našla dceřin deník, neodolala a začetla se.
„Katka si tam psala o svých trápeních, nijak vážných. Ale překvapilo mě, jak nelichotivě tam psala o mně, myslela jsem si, jak máme pěkný vztah. Prý jsem ale náladová, náročná a navíc nemoderní a nemožně oblečená a upravená,“ vzpomíná Jitka.
Nevydržela a svěřila se manželovi. „Vůbec nechtěl vědět, co se tam píše, naopak mi příšerně vynadal, co jsem si to dovolila,“ vzpomíná. Tvrdí, že je poučená a dceři do jejích písemných tajemství už nikdy nevleze. „Když jí chci za něco vynadat, vzpomenu si, co o mně psala a snažím se krotit.“
Respektujte dětská tajemství
Než se do potomkova deníku začtete a zhltnete ho na jeden zátah, uvědomte si, že mu velmi necitelně lezete do soukromí. Pro deníky by měla platit stejná pravidla, jako pro cizí poštu nebo mobilní telefon. „Deník je plný soukromí, rodiče by u něj měli respektovat jakési zpovědní tajemství,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.
Odolejte pokušení nahlédnout do cizího deníku, doporučují odborníciFoto: Thinkstock
Jeho kolegyně, dětská psycholožka Kateřina Figallová z ambulance Psychoterapie Anděl upozorňuje, jak může provalení toho, že dítěti nárazově nebo v horším případě pravidelně nakukujete do deníku, zamávat s vaším vztahem. „Velice to naruší vzájemnou důvěru mezi dítětem a rodičem, potomek může mít velké pochybnosti o tom, jestli může rodičům věřit, když takhle narušili jeho soukromí, a nakonec se před rodiči uzavře úplně a ti už se nedozví vůbec nic. Moje dcera si také píše deník, předem mi to řekla a zdůraznila, že je to její soukromí a my to samozřejmě respektujeme,“ říká Kateřina Figallová.
Zhřešili jste? Mlčte!
Nepřiznávejte se – Pokud už se stalo a deník jste si přečetli, odežeňte nutkavou potřebu se přiznat a dělejte jakoby nic. Obzvláště je-li dítě v pubertě, vaše přiznání akorát zhorší vzájemné vztahy.
Mlčte – Ať vás ani nenapadne vyprávět po příbuzných nebo kamarádkách o tom, co jste si v potomkově deníku dočetli. Jednak se dřív nebo později informace dostane k dítěti, jednak do toho, co je na stránkách deníku, opravdu nikomu nic není.
Zraněná důvěra se vrací zpět hodně těžkoFoto: Thinkstock
Zapomeňte– Když se v deníku dozvíte nějakou zajímavou informaci, radši ji rychle zapomeňte a rozhodně ji v hádce nebo v humoru nepoužijte proti dítěti. Nebyla určena vám, tudíž na ni nemáte žádný nárok.
Výjimka pro deník existuje
Pokud nepročítáte deník dítěte jen z čiré zvědavosti, existuje výjimka, kterou si můžete přečtení soukromého deníku zdůvodnit a omluvit. Když máte reálné podezření, že váš potomek lítá v pořádném průšvihu a všechny ostatní možnosti, jak se dopátrat pravdy selhaly, mohou být nad vaším slídění přihmouřeny oči. „Musí k tomu být ale opravdu vážný důvod, třeba podezření, že dítě bere grogy, je šikanováno, zneužíváno, krade a podobně,“ doplňuje Jeroným Klimeš.
A co vy, nahlédli jste někdy do deníku někoho druhého?
