Tajemství úsměvu Mony Lisy

Tvrdí se, že nejpravděpodobnější je, že na obraze je Lisa del Giocondo, která se narodila s příjmením Gherardini. Žila v letech 1479–1542. Celý svůj život prožila ve Florencii. Byla to žena plných tvarů, milovnice lásky duchovní a především tělesné. Vždyť také porodila svému manželovi šest dětí. Ale opravdu je porodila svému manželovi? Zrovna s Leonardem zůstávala často a dlouho o samotě.

Da Vincimu bylo čtyřiadvacet a stal se doslova hvězdou. Miláčkem bankéřské rodiny Medicejů. A právě proto dostával zakázky. A právě proto ho lidé, kteří pracují ve stejném oboru jako on, nenáviděli. Závist je mocná a děsivá. Dokáže strhnout lidi ke kdejaké špatnosti.

Florencií se šířily odporné pomluvy. Da Vinci je prý homosexulál, sodomita a pedofil, je perverzní a úchylný. Moc to nevnímal. Hrál si a experimentoval se světlem a stínem. Hledal nové umělecké možnosti, jak ohromit svět. Také pitval.

Roku 1476 mu zabušila na vrata florentská tajná policie. Zdvořile se mu představili a vyzvali ho, aby šel s nimi. Přestože bylo obvinění Leonarda anonymní, byl zatčen a uvržen do temné kobky.

Z čeho byl obviněn? Prý měl intimní poměr se sedmnáctiletým prostitutem. „Byl mladý, silný, úspěšný a krásný,” tak Leonarda popisuje autor jeho životopisu Giorgio Vasari.

Při výsleších mu vyčetli, že se postavil proti vůli Boží a že je zvrhlík. Hrozilo mu doživotní vězení. Mohlo to skončit i jeho popravou. Za sodomii mohl být tehdy postaven i na hranici. I kdyby ho pustili, jeho pověst byla v troskách. Kdo si od úchylného člověka koupí obraz?

Da Vinci je hnán před soud a trvá na tom, že je nevinen. Žalobce nepředloží jediný důkaz. Vše skončilo osvobozením, ale špína na něm ulpěla.

Byl opravdu Leonardo da Vinci nevinen? Vždyť byl v pozdější době docela známý svými styky, a v některých případech společným životem, s mladými chlapci. Salaiem a Melzim.

Se Salaiem žil mnoho let. Říkal mu „ďáblíku”. Vlastně z něho udělal svého adoptivního syna a odkázal mu mnoho svých rukopisů a některé obrazy. Včetně Mony Lisy. Vůbec mu nevadilo, že ten hoch, který se představoval jako umělec, ho pravidelně okrádá o peníze. S Melzim to bylo podobné, ale ten není pro náš příběh zajímavý.

Salai byl krásný mladíček, když se u mistra zjevil a začal mu „pomáhat”. Což činil až do konce jeho dnů. Cestoval s Mistrem, kamkoliv se ten vydal. Leonardo se o něm zmiňuje často ve svých poznámkách. Vysloveně s láskou.

Jako dítě byl Leonardo otcem vzat od své matky, chudé venkovské holky. Miloval ji, jako každý syn, ale nesměl se s ní stýkat. Později se s otcem a s jeho rodinou odstěhoval do Florencie. Tehdy matka z jeho života zmizela. Ale z jeho duše a srdce nikoliv.

Proč tolik zmínek o Salaiovi a o Leonardově matce? No, protože je oba Mistr vroucně miloval. Avšak nejvíce ze všech miloval sám sebe. Pro sebe a pro svou kariéru malíře, ale především vynálezce, by udělal cokoliv.

Kdo je Mona Lisa, proč je tak záhadná? Je to jenom geniálním nanášením barev, dokonalou znalostí anatomie, světlem a stínem? Je na obraze Lisa del Giocondo, Salai, Leonardova matka či on sám?

Mistr na obraze pracoval nejvíce v letech 1503–1506. Manžel Lisy, kupec z Florencie Francesco del Giocondo, obraz objednal a ona nebyla nadšená tím, že musí dlouhé hodiny po tři roky malíři nehnutě sedět. Kdo byl její manžel? Dvojitý vdovec. Obchodník s hedvábím, boháč a florentský městský radní. Zemřel během morové epidemie.

Postupně se mezi Leonardem a Lisou vytvářel vztah. Jaký byl? Leonardo měl opravdu nejraději hošíky. Přesto jí ale dokázal lichotit a skoro se jí dvořit, bylo-li to pro zdar uměleckého díla nezbytné: „Na svého milence si vzpomeňte. Na to, co s ním prožíváte. Jak jste s ním šťastná.” A ona se záhadně usmívala.

Naléval jí víno, zval do ateliéru muzikanty, aby ji bavili. Sám se pokoušel být galantní, dvorný a zábavný, zvláště, když s ní zůstal sám. To jistě uměl. Naučil se to, aby dobře prodával svá díla. Jednou o své práci na tomhle obrazu napsal: „Její tváře jsou nejkouzelnější za stmíváni, když se blíží noc.”

Při tvorbě Mony Lisy použil sfumato. Svůj vlastní způsob malby. Nanášel průsvitné vrstvy barvy a ty překrýval dalšími, jaksi kouřovými. Hloubka, tvar, objem... to všechno se tak zvýrazňuje.

Barevná rozhraní jsou téměř neviditelná. Tajemno roste. Vystínoval koutky ženských úst. Právě tahle místa působí na diváky nejvíc citově, jsou plné emocí.

Mistr maloval obraz dál, dokud udržel v ruce štětec. Nikdy ho nedokončil. A přesto není geniálnějšího obrazu.

Kdo tedy na obraze je? Původně Lisa, později pravděpodobně vstupovaly další podoby a překrývaly to, co bylo namalováno nejdříve. Obchodníkova žena Lisa, Mistrův milenec Salai, jeho matka, Mistr sám a kdo ví, třeba tisíc jiných tváří. Da Vinci totiž celý život hledal absolutní dokonalost. V obraze Mony Lisy ji téměř našel.

A když jsme u toho vzdělávání, udělejte si kvíz. Jak dobře znáte Švejka?