Tajemství celeru. Co udělat, aby vyrostl velký a dobrý?

Celer je oblíbenou aromatickou kořenovou zeleninou. Do české kuchyně patří, a pokud se vám ho podaří vypěstovat na záhonech, budete nadšení z jeho vůně i chuti, která je plnější než u kupovaného celeru. Co mu prospěje?

Během léta celer jednou nebo dvakrát okopejte. Kolem rostliny odhrabejte trošku zeminy, abyste vytvořili prohlubně nebo jakési misky. V nich se bude snadněji zadržovat voda, bulvy budou lépe růst a zakulacovat se.

Záhon zbavte plevele, který si dělá nárok na životní prostor zeleniny a bere jí živiny i vodu. Buďte důslední a vytahujte plevel i s kořínky, aby brzy zase neobrazil a vy si ušetříte práci navíc.

Během okopávání celeru z něj rovnou opatrně odtrhejte starší listy – zejména ty, co rostou po okraji. Bulvy se brzy zahojí a znovu obrostou. Tento krok opakujte klidně dvakrát třikrát za sezonu.

Platí však, že všeho s mírou. Na rostlině musí zůstat dostatek listové plochy, aby mohla růst a prosperovat. Proto vždy zachovejte středové listy. Otrhané listy nevyhazujte na kompost, zužitkujete je ještě v kuchyni. Hodí se do polévek nebo pomazánek.

Celer je poměrně hodně náročný na zálivku i na živiny. Kořenová zelenina potřebuje zejména v červenci a srpnu hodně pít. Půdu proto udržujte vlhkou, nedopusťte ale přemokření – na záhonech se nesmí tvořit loužičky. Zalévejte ho brzy ráno nebo navečer dešťovou či odstátou vodou.

Během vegetace je potřeba celer přihnojovat dusíkem nebo i vícesložkovým hnojivem – v zahradnictví koupíte hnojivo přímo určené na kořenovou zeleninu. Přihnojovat můžete také přírodními hnojivy – třeba nakvašeným slepičincem, toho přidávejte do zálivky jen špetku, aby rostlině neuškodil. Čím je celer statnější, tím méně hnojte.

Pokud celer nemá dostatek živin, je náchylnější k chorobám. Nedostatek draslíku způsobuje, že rostlina trpí žloutnutím a postupným zasycháním listů, nedostatek boru se projevuje srdéčkovou hnilobou. Správná výživa je proto skvělou prevencí.

Celer může trpět také skvrnitostí listů. Pokud objevíte skvrny, pomůže už jen speciální postřik, který koupíte v zahradnictví. Na záhony, kde rostly napadené celery, by měly další sazenice celeru přijít nejdříve po čtyřech letech. Jinou zeleninu zde pěstovat můžete, nebojte se vysévat například fazole, hrášek, cibuli nebo česnek. (Co se stane s vaším tělem, když začnete jíst česnek denně?)

Na prvním celeru si můžete pochutnat už na sklonku léta, kdy je možné sklízet menší bulvy. K uskladnění ho ale nechte dozrát až do října. Za suchého počasí ho opatrně vytáhněte ze země, seřízněte přebytečné kořínky i listy (nechte asi centimetr natě). Skladujte ho v písku nejlépe v chladném, ale nikoli vlhkém, sklepě.

Celer má pozitivní zdravotní účinky na lidský organismus. Prospívá trávení a obsahuje velké množství léčivých látek, které mají močopudné účinky. Víte, jak je na tom jeho kolega, řapíkatý celer?