Tajemství spánku? Když chybí, hrozí i Alzheimer, nadbytek zase může vést k mrtvici

Každý člověk si asi někdy mohl vyzkoušet, jak se cítí, když se v noci pořádně nevyspí. Přijde únava, mozek funguje zpomaleně a všechno jako kdyby běželo jen v nouzovém režimu. Proč to tak je?

Spánek není jen dobou, kdy tělo nabere sílu a energii a zregeneruje, ale zásadní je pro mozek. Ve spánku se přeladí do zcela jiného programu a začne uklízet: zbavuje se toxinů, které vznikají při běžné denní aktivitě. Během spánku se dokonce zmenšují některé buňky v mozku, aby se prostory mezi nimi lépe „vymetly“.

Bez spánku k potřebnému úklidu nedojde a mozek se bude zanášet. Nejenže to zvýší riziko Alzheimerovy choroby, ale způsobí to problémy s pamětí, soustředěním, schopností se učit, ale i rychle a správně se rozhodovat.

Okrádat se o spánek není zdravé, ale každý člověk má jinou potřebu jeho délky. Ta se mění s věkem. Malé děti spí i přes 12 hodin, v pubertě vydrží v posteli klidně 10 hodin. Pro dospělé je ideální něco kolem 8 hodin a staří lidé už spí sotva 6 hodin.

Jestliže se o spánek obíráte dlouhodobě, pak nepomůže, když to budete chtít dohonit o víkendu. Tělo si vytvoří spánkový cyklus, který víkendovou „dospávkou“ spíš narušíte, než abyste napravili skóre. Bez spánku lze vydržet asi jako bez jídla, tedy v řádu několika dní, pak hrozí kolaps. Dostaví se zmatenost, později halucinace a člověk může i zešílet. Nebezpečný je i dlouhodobý nedostatek kvalitního spánku, může vést v některých případech i k rakovině.

Ale pozor, i když je spánek zdravý, nesmí ho být moc. Víc než deset hodin denně může zvyšovat riziko mrtvice, protože mozek příliš zleniví.

Co se děje v jednotlivých fázích spánku?

Usnout bez problémů a vzbudit se svěží, to není samozřejmost. Hodně lidí trpí nespavostí, ženy až o 40 % častěji než muži. Asi 1 % lidí trpí náměsíčností, to je zvláštní, trochu tajemný stav, jehož příčiny medicína zatím přesně nezná. Člověk je během něj na hranici hlubokého spánku a bdění. Může chodit, jíst, dokonce řídit auto… a přitom spí. Po probuzení si nic nepamatuje. Hlavním rizikem náměsíčnosti jsou úrazy všeho druhu.

8 zajímavých nočních poruch, které ruší váš spánek

Další spánkovou poruchou je narkolepsie. Jde o neurologické onemocnění, při kterém není mozek schopen regulovat spánkový cyklus a pacient usíná zcela nečekaně a velmi hluboce, kdykoli během dne a bez varování, třeba když přechází silnici. Tento stav může trvat vteřiny, minuty a vzácně třeba i hodinu. Příčina nemoci je také neznámá.

Jsou lidé, kterým se ve spánku zdají celé košaté příběhy, jiní si na žádný sen nevzpomínají. Někdo má sny barevné, někdo černobílé. Sny jsou způsobem, jak si mozek zpracovává to, co jste prožili, otvírají se i zapadlé „archivy“ vzpomínek, třeba z dětství, podvědomá přání a podobně. Ve snu můžete dokonce zažít sex i s orgasmem.

Každému, kdo spí, se něco zdá, jen si to více než polovina lidí nepamatuje vůbec a ti zbylí to většinou do pár minut po probuzení zapomenou. Je to možná i dobře, protože nejčastější jsou sny negativní. Mohou se v nich objevit lidé, které jste někdy viděli, byť na fotografii na internetu a podobně. Sny mají i nevidomí lidé, jen to nejsou obrazy, ale mají formu vůní, emocí a zážitku z dotyků.

Chcete další důvod, proč se snažit o kvalitní spánek? Kdo málo spí, může tloustnout. Spánek podporuje tvorbu hormonů, které podporují spalování tuků, hospodaření s bílkovinami a udržují správnou hladinu cukru v krvi. Pokud ve spánku nenaberete potřebnou energii, můžete mít tendenci ji doplňovat z jídla, hlavně sladkého, a může vás častěji přepadat vlčí hlad.

Kdo nikdy nezažil peklo nespavosti, nepochopí.