Článek
Ne vždy je nutné vytáčet 155. Volat záchrannou službu ke každé banalitě nebo k problému, kdy nehrozí prodlení a může ho vyřešit třeba praktický lékař, není slušné ani solidární. Co ale dělat, když nevíte, zda volat záchranku, jet na pohotovost anebo vyčkat? K dispozici je vám bezplatná zdravotnická linka 800 888 155, což je jakási konzultační pohotovost. Odborníci vám tu poradí, jaký postup máte zvolit.
Je-li stav nemocného vážný, nepřevážejte ho k lékaři sami autem! Sanitka je dobře vybavená a záchranáři pacienta ošetřují už na místě a během cesty, navíc je nemocnice o jeho příjezdu předem informovaná. A vy u velké nemocnice třeba ani nevíte, ke kterým dveřím jet!
Které situace nepodcenit a kdy je nutné volat záchrannou službu?
1. Dušnost a potíže s dýcháním
Je-li ohroženo dýchání, s voláním neváhejte, jde o základní životní funkci. Pokud se člověk dusí, zkuste zjistit příčinu. Alergik nebo astmatik u sebe může mít potřebné léky, člověku také mohlo něco zaskočit a dýchací cesty je třeba uvolnit.
Dušení spojené se štěkavým kašlem, zejména u malých dětí, může být projevem akutní laryngitidy. „Je typické, že dítě jde spát zdravé a v noci se budí nepříjemným záchvatem. Projevuje se štěkavým, vysilujícím kašlem, chrapotem a problémy s dýcháním. V dýchacích cestách vzniká otok, který dítě dusí,“ vysvětluje lékárnice Alexandra Hašková, vedoucí projektu Lékárnice maminky. Otok dokáže zmírnit chladný vzduch: otevřete okno či vezměte dítě před otevřený mrazák nebo klimatizaci. „Pokud se dítěti rychle neuleví a dechové obtíže se zhoršují, je potřeba ihned volat záchrannou službu!“ radí odbornice.
Dušnost a dušení mohou být způsobeny alergií, astmatem, infekcí, plicní embolií, zaskočeným soustem, selhávajícím krevním oběhem, úzkostí... Někdy jde opravdu o minuty, tak vždy volejte pomocFoto: DimaBerlin, Shutterstock.com
2. Bolest a tlak na hrudníku
Náhlé bolesti a tlak na hrudníku mají různé příčiny a často se nejedná o život ohrožující stav, což ale jako laik nepoznáte. Může se přidat i dušnost, úzkost, točení hlavy, schvácenost či zvracení. S voláním pomoci neváhejte, zvlášť když víte, že má postižený jakékoliv dispozice k infarktu, například vysoký tlak, je kuřák...
Než sanitka dorazí, snažte se dotyčného zklidnit, posaďte ho, mluvte na něj, otevřete okno, uvolněte mu oděv. Pokud ztratí vědomí, položte ho na záda, zakloňte mu hlavu a ověřte, že dýchá a má tep, jinak je nutné začít s resuscitací.
3. Křeče, mdloby a bezvědomí
Někdo ve vašem okolí omdlel? Může jít o následek nízkého tlaku, hladu, dehydratace, leknutí, vyčerpání i prudké změny pohybu. Položte postiženého na zem, zvedněte mu nohy, uvolněte mu oblečení a zajistěte čerstvý vzduch. Když se hned probere, zkuste podat tekutiny, například sladký kofeinový nápoj, následně i jídlo s rychlými cukry, třeba čokoládu či banán.
Pokud netušíte, co je příčinou poruch vědomí nebo mdlob, případně je provází křeče nebo ochrnutí částí těla nebo celé jedné strany, případně se nemocný neprobírá, volejte rychle 155. Mohlo by jít například o cévní mozkovou příhodu, nemoci srdce, diabetické kóma nebo reakci na špatně dávkované léky.
Omdlel a neprobírá se? Zkontrolujte, zda dýchá a za mu bije srdce, a volejte záchrankuFoto: Miriam Doerr Martin Frommherz, Shutterstock.com
4. Otrava, poleptání a popálení
Čas neztrácejte v případě požití chemikálií či léků ve větším množství, ale ani při podezření na otravu houbami. Při podezření na jakoukoliv otravu u člověka či u zvířete můžete volat Toxikologické informační středisko na číslech 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02, kde od vás zjistí vše potřebné a poradí vám, jak postupovat.
Do rukou odborníků patří i rozsáhlejší popáleniny či poleptání. U malých dětí volejte sanitku vždy, u větších zkuste chladit vodou. „Když se vytvoří puchýřky nebo při zasažení větších ploch, je nutné volat záchranku. To platí i pro malé plošky na rizikových místech, jako je například okolí genitálii či plosky dlaní,“ radí pražská dětská lékařka Alice Povolná.
