Hlavní obsah

Tabu jménem sex: Je normální se za něj stydět?

Foto: THINKSTOCK

Za zábranami může být i přehnaná nespokojenost s vlasním tělemFoto: THINKSTOCK

Ošklivé. Nechutné. To jsou výrazy, kterými některé ženy popisují svoje intimní partie. Nevěří tomu, že se někomu mohou líbit, a za sexuální život se stydí. Jak je možné jim pomoci?

Článek

Nikdo si dnes už nemyslí, že sex je činnost určená výhradně k plození dětí. Právo na svobodné prožívání rozkoše ženám nikdo neupírá. Přesto se v sexuologických či gynekologických ordinacích pořád objevují nešťastnice, které se stydí natolik, že milování téměř nejsou schopné – a když, tak jen s přemáháním.

Milostná koketérie? V pořádku!

„Je důležité rozlišit dva druhy studu. Existuje přirozený sexuální stud, který je ženám vlastní a patří k jejich erotické výbavě. Mohli bychom ho nazývat třeba určitou cudnou vábivostí. Pak ale existuje také stud a zábrany, které ženám vztah k vlastní sexualitě komplikují. U některých žen hraje roli nízké sebevědomí, které se promítá do nespokojenosti s vlastním tělem. Jiné mají zábrany ve vztahu ke genitálu, ať už vlastnímu nebo partnerovu, nechtějí se samy sebe či partnerova penisu dotýkat,“ říká sexuoložka Hana Fifková.

Neznámá oblast „tam dole“

Se sexuální výchovou se děti setkají už na základce. Bohužel, zdaleka to neznamená, že ve čtrnácti už vědí všechno. Úroveň výuky ve školách značně kolísá a její úspěšnost závisí na schopnostech a sebedůvěře pedagoga, který ji má na starosti. A doma? Pro některé rodiče je hovor o „těch věcech“ nezvládnutelný úkol a raději potomka nechají napospas časopisům a internetu.

Doktorka Fifková se tak často setkává se ženami, které vůbec nevědí, jak jejich pohlavní orgány vypadají, ze kterých částí se skládají, co a jak funguje. Vlastnímu genitálu ani nemohou přijít na jméno, žádný hezký ani neutrální název neznají. Když je potřeba nějaké označení, říkají „tam dole“. Svého pohlaví se dotýkají jen v nejnutnějším případě – při mytí.

Foto: ISIFA

Přiznejte si: Mluvila s vámi matka o sexu otevřeně a hezky?Foto: ISIFA

Tyhle věci jsou fuj!

„Porucha sexuální funkce může provázet ženu už od počátků pohlavního života. Patří sem především trvale snížený zájem o sex, pohlavní chladnost. Tato porucha může být vrozená, daleko častěji však frigidní ženu stvoří úzkostlivá výchova. Zejména matky, které se často právem obávají o sexuální osud své dcery, se jí snaží zošklivit všechny okolnosti pohlavního styku," vysvětluje sexuolog Radim Uzel.

„Když si budeš sahat mezi nohy, budeš nemocná!" „O tomhle se nemluví!" „Nevím, co na tom ti chlapi mají!" Taková moudra slýchají mladé dívky od matek nebo babiček. I když časem pochopí, že je to jinak, tyhle škodlivé bludy jim dál otravují podvědomí. Problémy se sexem může mít i úspěšná a atraktivní žena – třeba neurotička, která zahání úzkost perfektním pořádkem a sebeovládáním. Sex s jeho tělesností, výměšky a ztrátou sebekontroly se do jejího úzkostlivě čistého a urovnaného světa vůbec nehodí.

Nikdy není pozdě

Jak se dá příliš stydlivé ženě pomoci? Nejlépe terapií. „V rámci psychoterapeutického procesu řešíme například nízké sebehodnocení, vliv rodiny, minulá sexuální traumata, konkrétní partnerský vztah a podobně,“ upřesňuje Hana Fifková. Pacientky většinou tuší, že jejich pohled na sexualitu není úplně v pořádku. Ve většině případů se odhodlají k léčbě kvůli partnerovi, který se pochopitelně nechce této stránky vztahu úplně vzdát.

Co říkala maminka vám? Naučila vás otevřenosti a lásce ke svému tělu, nebo byla vaše cesta k vlastnímu potěšení složitá?

Načítám