Článek
Umírání na zlomené srdce se jeví jako scéna z nějakého filmu, ve kterém se nešetří dramatem. Věřte nebo ne, jedná se o reálný stav. A vzhledem ke stresu způsobenému posledními událostmi odborníci tvrdí, že počet lidí se srdečními potížemi výrazně vzroste.
Myšlenky se zhmotňují
Lékařský termín pro zlomené srdce je tako-tsubo kardiomyopatie nebo také tako-tsubo syndrom. Slovo tako-tsubo pochází z Japonska a označuje speciální koš japonských rybářů určený k lovu chobotnic, jehož tvar je podobný srdeční komoře. A právě japonští lékaři jako první zmíněný syndrom popsali. Uvedený zdravotní stav se pak spojuje s levou srdeční komorou. Ta je zodpovědná za pumpování krve a zásobování těla kyslíkem přes aortální chlopeň.
Srdce jako tichý svědek s pamětí
U lidí, kteří trpí kardiomyopatií tako-tsubo, se levá komora oslabí v důsledku silného emocionálního, duševního nebo fyzického stresu. Jinými slovy nějaké zranění nebo nemoc, ale i to, co se děje uvnitř naší mysli, si může vybrat daň v podobě změn v hladinách krevního tlaku, výskytu krevních sraženin, arytmie, plicního edému nebo dokonce srdečního selhání.
Mezi rizikové faktory patří i to, že se při stresujících zážitcích z nadledvin do krevního řečiště uvolňují katecholaminy, známé také jako hormony „bojuj, nebo uteč“. Zvyšují srdeční frekvenci a krevní tlak a připravují tělo na přežití. Uvolňování těchto hormonů může bohužel dospět do takového stavu, kdy se pro srdce stanou toxickými. At už je teorie jakákoli, u zhruba jedné třetiny pacientů se příčinu onemocnění určit nepodaří.
Kdo patří do rizikové skupiny?
V ohrožení jsou tak lidé, kteří prošli ztrátou někoho blízkého, a to včetně rozchodu, kdo zažil násilí, přírodní katastrofu, prožil nějaké těžké onemocnění nebo úraz a podobně. Když jste ponořeni do smutku, stresu a pocitů beznaděje, emoční vypětí ovlivňuje schopnost levé komory efektivně pumpovat krev ze srdce do zbytku těla. A co cítí pacient? Symptomy jsou podobné jako u srdečního selhání, tedy bolest na hrudi, dušnost, může se objevit i arytmie. Stav může vyústit až v celkové selhání a v krajním případě hrozí i smrt.
Veškerá tíha světa
Udává se, že ženám středního věku a starším ženám po menopauze, kdy se snižují hladiny estrogenu, je tento mozkově-srdcový stav diagnostikován 10krát častěji než mužům. Podle chicagské sexuoložky a odbornice na partnerské vztahy Laury Berman, která se tomuto tématu věnuje na svém blogu, to rozhodně není náhoda.
Tato expertka tvrdí, že ženy v sobě často nesou emocionální tíhu světa, neustále se o někoho starají, v rolích matek, dcer, přátel a manželek své okolí nerady klamou a snaží se, aby „všichni měli všechno“, hlavně děti a starší příbuzní. Bývají empatické, ale zapomínají na sebe, nemají prostor soustředit se na své vlastní duševní zdraví a nezřídka si ještě samy sobě říkají, že toho nedělají dost. Nebo je vyvede z míry, že je dospělé děti najednou nepotřebují.
A pak jsou tu další události, třeba onemocnění covidem-19 s těžkým průběhem, strach z budoucnosti, ať už kvůli pandemii nebo způsobený válečným konfliktem, a to vše se nejen u žen po menopauze může najednou spojit v jedovatý koktejl a srdeční kolaps zaklepe na dveře. Nicméně je fakt, že pánové to v tomto směru mají o něco málo jednodušší.
Ticho a klid léčí
Rakouští lékaři Claudia Stöllberger a Josef Finsterer v jednom z vydání časopisu International Journal of Cardiology uvedli, že muži se postupem času stali biologicky zdatnějšími a oproti ženám lépe připraveni zvládnout chronicky zvýšené hladiny katecholaminů. To ovšem neznamená, že by o sebe právě teď, kdy se svět nevzpamatoval z pandemie a už čelí dalším hrozbám, neměli pečovat.
Bez rozdílu pohlaví si dávkujte televizní zprávy, pokuste se co nejčastěji relaxovat, vyjděte ven, procházejte se nebo sportujte, buďte s přáteli a mějte sami sebe jako prioritu. V tíživé životní situaci, která se vám zdá bezvýchodná, se nestyďte požádat o psychologickou pomoc. Čím dřív, tím lépe.