Syndrom karpálního tunelu: Proč hrozí častěji ženám?

Během života se se syndromem karpálního tunelu setkají zhruba čtyři procenta lidí, někdy se mluví až o desetině populace. I když je dnes nejčastější rizikovou činností práce s myší na počítači, vzniknout může při jakémkoli dlouhodobém přetěžování, ať již je to práce se sbíječkou, sport, pletení nebo hra na hudební nástroj, dále také po úrazu. Téměř vždy se projevuje na dominantní ruce – u praváků na pravé a naopak.

Jedná se dokonce o nejčastější nemoc z povolání!

Třikrát častěji se potíže s karpálními tunely vyskytují u žen, zejména ve středním věku mezi 40. a 60. rokem života. Rizikovým faktorem a také vysvětlením, proč ženy trpí častěji, je jednak drobnější zápěstí, jednak hormonální změny: pravděpodobnost potíží zvyšuje nejen klimakterium, ale také těhotenství či snížená funkce štítné žlázy, dále také zánětlivá onemocnění – zejména revmatoidní artritida.

Syndrom karpálního tunelu je nejčastější tzv. úžinový syndrom, tedy utiskování nervu v místě přirozeného zúžení. Karpální tunel je těsný prostor mezi zápěstními kůstkami, kudy z předloktí do dlaně vede středový nerv. Ten ovládá svaly rukou a prstů, a když jsou šlachy v zápěstí dlouhodobě přetěžované, zraněné či třeba v zánětu, mohou otéct a začnou nerv utlačovat.

Když dojde k zúžení karpálního tunelu a útlaku nervu, postupně se začnou objevovat potíže. Začínají bolestí v zápěstí, přidává se brnění, mravenčení, pálení a pocit oteklé ruky. Zpočátku se bolest a brnění projevuje zejména v noci, a můžou dokonce budit ze spánku. Později se objevují i ve dne, časem se přidává necitlivost, poruchy pohyblivosti a horší ovládání (třeba při zapínání knoflíků nebo uchopování věcí), z postižené ruky mohou dokonce vypadávat předměty (např. hrnek). Problémy postihují zejména palec, ukazováček a prostředníček. Malíček nebrní. 

Jak syndrom karpálního tunelu souvisí s tzv. vdovským hrbem?

Při podezření na potíže se provádí nejčastěji elektromyografické vyšetření, které ukáže, jak moc je nerv poškozený. S léčbou je třeba začít co nejdříve, aby nenastaly nevratné změny.

Při léčbě je zásadní snížit zátěž ruky. Pokud nemůžete změnit práci, je třeba se naučit kompenzační cvičení, používat tejpy, případně i dočasnou fixaci ruky – osvědčuje se noční ortéza. Potíže zmírní i studené obklady, pomoci může také ultrazvuk, vodoléčba, akupunktura či jiné metody. Jestliže nedojde ke zlepšení, je třeba chirurgická léčba, kdy lékař utlačovaný nerv uvolní. Zákrok není nijak technicky náročný.

Jestliže se potíže včas neléčí a problémy se prohlubují, může dojít k nevratnému poškození nervu. Projeví se trvalou ztrátou citlivosti a poruchou hybnosti ruky a palce – první prst ztratí schopnost postavit se proti dalším prstům a postižený nedokáže nemocnou rukou nic uchopit.

Základem je nepřetěžování ruky. Pořiďte si větší myš, gelovou podložku a naučte se cviky, které zátěž vyrovnávají. Jde o jednoduché kompenzační cvičení, které účinně protáhne předloktí a zápěstí. Pomůže také, když se naučíte pracovat s myší druhou rukou a občas ruce vystřídáte.

Jak si  na homeofficu neoddělat záda?