Syn dal otce k soudu: Mám právo na luxusní školu a auto!

Mezilidské vztahy nejsou vždy růžové a někdy se zkomplikují tak, že si to ani nelze představit. V takto „neřešitelných“ situacích mohou pomoci mediátoři. Tohle je další příběh z praxe mediátorky Kateřiny Bělkové.

Matyáš (19) se narodil jako první dítě manželům Petře (42) a Stanislavovi (52). Má ještě dva sourozence, Alenu (16) a Tadeáše (12).

Bohužel manželství nebylo příliš šťastné, Petra i Stanislav intenzivně podnikali a na rodinu jim nezbývalo moc času. Když bylo Matyášovi devět let, rozvedli se.

Jako rodiče ale fungovali nadále. Děti byly svěřeny do péče matky, ale s otcem se pravidelně vídaly, dvakrát ročně jezdily na dovolenou, prostě všechno celkem dobře klapalo. Oba navíc hodně dbali na vzdělání svých dětí a vzhledem k tomu, že se Stanislavovi v podnikání dařilo čím dál lépe a jeho finanční možnosti byly téměř neomezené, děti od mala navštěvovaly soukromá vzdělávací zařízení od Montessori školek až po soukromá mezinárodní lycea.

Po maturitě, kterou Matyáš zvládl s vyznamenáním, se ale jeho představy s těmi otcovými rozešly. Matyáš toužil studovat informatiku v zahraničí, navíc si přál nový luxusní sportovní vůz. Stanislav měl ale pocit, že by bylo lepší, kdyby syn studoval v Česku a pomalu začal pracovat v jeho firmě, kterou mu chtěl v budoucnu předat.

Matyáš se rozhodl řešit tento názorový střet razantně. Měl pocit, že na otcovu finanční podporu má automaticky nárok a podal na něj žalobu. Stanislava to samozřejmě nepříjemně zaskočilo, ale rozhodl se v tom nechat syna takzvaně vykoupat. Nakonec ale soud překvapil oba dva – nařídil jim setkání s mediátorem.

Ke Kateřině Bělkové oba nakráčeli rozčílení, rozhádaní a očekávali, že mediace bude něco jako soukromý minisoud. To se ale hodně spletli.

Mediátor nikoho nesoudí, jen pomáhá rozhašteřeným stranám se vzájemně pochopit a najít společné řešení. „Matyáš popisoval svou situaci a vztah s otcem velmi emotivně. Kdyby se tak dělo pouze mezi otcem a synem bez přítomnosti mediátora, nejspíš by se jen pohádali. Takhle ale otec jeho pohnutky nakonec pochopil. Stejně tak i Stanislav mohl synovi konečně na rovinu říct, jak to bylo s jeho matkou, proč vztah nevydržel, a syn si uvědomil, že část zodpovědnosti nesla i ona. To bylo pro Matyáše novinkou,“ popisuje Kateřina Bělková s tím, že do té doby si myslel, že za krach manželství může pouze otcův workoholismus a jeho nová partnerka.

Navíc se ukázalo, že Petra Matyáše proti otci trochu popichovala. Měla pocit, že má jako syn úspěšného podnikatele na trochu toho bohatství nárok. Na mediaci ale Stanislav vysvětlil, že peníze sice má, ale není zastáncem toho, aby děti žily v přehnaném luxusu, aniž by měly povědomí o tom, jaké stojí za vyděláváním peněz úsilí.

Potom, co si tohle všechno otec a syn vyjasnili, shodli se, že vzdělání je prioritou pro oba dva. „Hledali jsme způsob, jak skloubit možnost zahraničního studia s prací v otcově společnosti,“ vzpomíná Bělková.

Dohoda nakonec zněla, že Stanislav synovi zaplatí zahraniční školu, ale Matyáš bude během svých prázdnin pracovat v otcově firmě, aby ji poznal z pozice IT specialisty, což je právě jeho studijní obor. „Domluvili se i na tom, že pokud Matyáš získá stipendium, otec mu koupí vysněný vůz,“ dodává Bělková s tím, že po mediaci k sobě měli najednou oba muži mnohem blíž než kdykoli předtím.

Jména a okolnosti příběhu byly změněny tak, aby nebyla porušena mlčenlivost, ke které se mediátor zavazuje. 

V tomto případě bylo zásadní, že o děti měli zájem oba rodiče. Horší to bylo, když si rodiče kdysi děti rozdělili, pak matka umřela, ale dcera otce neznala.