Článek
Kde jste se o soutěži Sympaťák roku dozvěděl?
Z internetových stránek a na Facebooku.
Co vás přimělo k tomu se do ní přihlásit? Radil jste se o tom s někým?
Chtěl jsem zkusit něco nového, a tak jsem se přihlásil. A hle! Ono to vyšlo.
Jste nejvyšším z finalistů soutěže, nebyla vaše výška pro vás určitý handicap, nebo jste si naopak říkal, je to výhoda?
Člověk, který má dva metry, se musí naučit žít s touto výškou. Já jsem takhle vysoký již od 15 let. Postupem času jsem si z handicapu dokázal udělat přednost, takže i v soutěži mi byla má výška myslím ku prospěchu. A i kdybych nevyhrál, stejně bych mohl tvrdit, že jsem byl největší sympaťák:-)
Co jste musel na startovní čáře soutěže umět?
Být přirozený, vtipný, originální a sympatický. Snad se mi to povedlo.
Jak jste se díval na konkurenci? Vyhodnotil jste si nějak soupeře?
Od začátku soutěže jsme se klukama nebrali jako soupeři, ale spíše jako kamarádi. To nám zůstalo i po jejím skončení. Konkurence však mezi námi v malé míře samozřejmě byla.
Šli jste si vzájemně se spolusoutěžícími po krku? Když bývají dívčí soutěže krásy Miss, není tajemstvím, že si dívky lámou podpatky v šatně nebo stříhají šaty... Dělo se něco podobného mezi vámi muži?
V tomto se každý z nás choval jako sympaťák gentleman. Všichni za jeden provaz. Snažili jsme se, aby výsledek celé show zvítězil nad úspěchem jednotlivce.
Lukáš je i úspěšným barmanemFoto: archiv L. Trse
Komu jste to pověděl jako prvnímu, že se chystáte uspět v „Sympaťákovi''?
Asi kolegovi v práci. Smál se mi.
Jak probíhala jednotlivá kola a účastnili jste se soustředění, kde a co vás tam čekalo?
Casting v Praze byl nabitý. Sešlo se nás tam okolo stovky, z té se utvořila sedmička a ze sedmičky čtyřka, která postoupila do finálové 14. Ostatní byli vybráni z Brna a z Bratislavy. Soustředění se pak konalo o měsíc později v Brně. Zde se nacvičovalo a ladilo, někdy i do brzkých ranních hodin:-)
Měl jste vymyšlenou nějakou taktiku, jak před porotou uspět?
Říkal jsem si, že hlavně musím být přirozený. Na nic si nehrát a nebýt nervózní.
Když jste vyhrál, co vás jako první napadlo?
Že se mi to všechno snad jen zdá. Byl jsem jako v pohádce.
Jaké ceny jste získal?
Mnoho krásných cen. Obraz od Jana Go (jeho obrazy má např. Bruce Willis - pozn. red.), relikvii od Bořka Šípka, poukázky na masáže, mobilní telefon, poukázky od Student Agency, hodinky, kosmetiku a v neposlední řadě zájezd.
Pojedete do Las Vegas, už jste tam byl? Těšíte se?
Byl to odmalička můj sen. Amerika. Las Vegas. Nikdy jsem neletěl letadlem, takže vše bude premiéra. Těším se moc.
Co od cesty očekáváte?
Neočekávané.
Rád by si zahrál ve filmuFoto: archiv L. Trse
Všichni finalisté jste pak nafotili kalendář s Robertem Vanem, jak focení probíhalo a bavilo vás?
Nebylo to mé první focení, avšak s fotografem formátu Roberta Vana jsem měl tu čest spolupracovat poprvé. Nikdy nebudu tvrdit, že to modelky/ové mají jednoduché. Je to dřina. Ať se vám to líbí, nebo ne.
Chtěl byste být modelem?
Každopádně... Chcete mě??
Co jste od soutěže očekával a plní se to?
To, co jsem očekával, se pomalu začíná plnit. Medializace, rozhovory, nastartovaná kariéra, zviditelnění. To vše jsem chtěl a taky mám. Jsem moc rád.
Jste úspěšným barmanem, hodláte jím zůstat? Nebo si představujete jinou kariéru, třeba hereckou?
Mým dalším snem bylo zahrát si ve filmu, a kdyby se naskytla příležitost, určitě bych ji přijal. S velkou radostí. Práci barmana ovšem na hřebík nevěším.
Máte přítelkyni? Co na vaši účast v soutěži říkala?
Nebyla nadšená.
Co si myslíte, že rozhodlo o vašem vítězství? Co jste měl a jiní ne? Jakou přednost?
Asi jsem byl celé porotě nejvíc sympatický. O to přece šlo... nebo ne?:-)
Děkuji za rozhovor.
