Světový den televize. Znáte zajímavosti o vynálezu století?

Pustíte ji, když přijdete domů z práce, jen tak, aby doma nebylo takové ticho. Zapnete ji, když žehlíte, při nudné práci sledujete romantickou telenovelu. Večer si k ní sednete s manželem a spolu koukáte na film, když jsou děti nemocné, zabaví je pohádka. Tenhle vynález se prostě stal nedílnou součástí našich životů a více než právem se tak dnes slaví Světový den televize.

První přenos obrazu se podařilo uskutečnit v roce 1926 a na svědomí ho měl skotský inženýr John Logie Baird (†57). Ten o dva roky později přišel i s barevným vysíláním, ale vše bylo teprve v plenkách.

Vývoj samozřejmě zpomalila druhá světová válka, před ní probíhaly experimentální pokusy o černobílé vysílání v Anglii, Rusku, USA i Německu. Vůbec první pravidelné vysílání odstartovalo v roce 1935 v Berlíně, šlo o 90 minut třikrát týdně. Na barvu si pak svět musel počkat až do začátku 50. let. Ve Spojených státech amerických se vysílal v roce 1951 zábavný pořad, ve kterém účinkovaly celebrity, v roce 1953 pak začala televize NBC vysílat barevně pravidelně.

Nutno přiznat, že v oblasti televizního vysílání byl svět o dost napřed. U nás se první veřejné zkušební vysílání uskutečnilo v roce 1953 a bylo samozřejmě černobílé. Diváky televize pozdravil populární herec Jaroslav Marvan, během večera vystupoval i František Filipovský.

Od roku 1954 se vysílalo již pravidelně, ale stále jen černobíle. Na první barevný televizní přenos si Češi a Slováci museli počkat do 14. ledna 1970, vysílalo se z mistrovství světa ve sjezdovém lyžování ve Vysokých Tatrách. Pravidelně se v barvě začalo vysílat až o dva roky později. Dost ale bylo historie, pojďme se podívat na pár zajímavostí ze světa televizí a televizního vysílání.

Stvořil ji Stuart Hughes, designér, který se specializuje na výrobu opravdu luxusního zboží. Cena jeho televize činí v přepočtu přes 50 milionů korun, přitom technické parametry přístroje jsou vcelku průměrné (nemá ani 3D, ani nijak velkou úhlopříčku, ani jiné technologické vychytávky). Zato je pozlacena 28 kilogramy 18 karátového růžového zlata, rám zdobí přes 70 diamantů a vnitřní rám je potažen ručně šitou kůží z aligátora.

Těžko říct, vývoj jde stále dopředu, ale ještě loni v únoru se tímto titulem pyšnil přístroj od firmy Samsung řady The Wall s úhlopříčkou 14,8 metru. Rozměr, který bere dech, ale do běžného obývacího pokoje se rozhodně nehodí. Firma ho ale s radostí dodá na míru třeba na jachtu, do rezidencí či exkluzivních kanceláří.

Rekordy v USA každoročně trhá Super Bowl, boj o ultimátní trofej v americkém fotbalu každoročně láme rekordy ve sledovanosti, ale jako top je stále veden rok 2015. Tehdy Super Bowl sledovalo 114,4 milionů diváků. Celosvětově jsou nejsledovanější fotbalová mistrovství a olympiády.

Co se týče nesportovních programů, v Americe trhal rekordy legendární seriál M.A.S.H., konkrétně epizoda Goodbye, Farewell and Amen vysílaná v únoru 1983. Dvě hodiny dlouhou závěrečnou epizodu, kterou navíc režíroval Alan Alda (85), sledovalo téměř 125 milionů diváků.

Je ale těžké porovnávat, protože televizorů samozřejmě přibývá. Rekordní počet lidí sledoval živé vysílání přistávání Apolla 11 na Měsíci. Malý krok pro Armstronga a velký pro lidstvo vidělo kolem 650 milionů diváků po celém světě. Historicky nejsledovanější událostí se pravděpodobně stal pohřeb Michaela Jacksona či princezny Diany, ty sledovaly pravděpodobně dvě a půl resp. dvě miliardy lidí po celém světě.

Je pravda, že televizní vysílání u nás bylo dlouhé roky pod kontrolou socialistického režimu a o západní produkci jsme si mohli nechat zdát, ovšem i tak se můžeme radovat z mnoha typicky českých fenoménů. Rozhodně mezi ně patří televizní hlasatelé a hlasatelky, kteří byli velmi dlouho nedílnou součástí vysílání a stali se z nich národem milované hvězdy. A nezapomeňme ani na Večerníček, pravidelnou pohádku na spaní pro ty nejmenší, i tohle je jen naše!

Svět je čím dál víc otrlý, máloco diváky zvedne ze židlí, jakoby už neexistovalo žádné tabu. A tak se televize předhání ve vymýšlení co nejoriginálnějších a šokujících pořadů. Hitem posledních desetiletí jsou tak reality show, v nichž se obyčejní lidé pokouší o kdeco. Z jejich řad se zrodila řada hvězd, za všechny jmenujme například klan Kardashianů, u nás se o něco podobného pokoušela rodina Štiků.

Ale sledovat můžeme opravdové bizarnosti. Například Nahou seznamku (Naked Attraction), kde se lidé snaží najít lásku ovšem rovnou v rouše Evině a Adamově. Velký rozruch ale vyvolala v roce 2008 třeba reality show Kid Nation, s níž přišel kanál CBS. Čtyřicet dětí ve věku 8 až 15 let bylo ponecháno vlastnímu osudu (bez rodičů či jakýchkoli dospělých) ve městě duchů v Novém Mexiku. Show tak trochu kopírující román Pána much chtěla zjistit, jak si dětí s rolí osadníků poradí, zda zvládnou vytvořit fungující komunitu a postarají se samy o sebe. Stanice ale čelila kritice a byla nařčena ze zneužívání dětí a nucených dětských prací, navíc na ni nikdo moc nekoukal, takže vznikla „jen“ jedna série.

Televize prostě je fenomén, a i když vývoj jde stále vpřed a mění se nejen technická podoba televize, ale i její obsah, jsou pořady, na něž se nezapomíná. Kultovní pořady z devadesátek? Kotel, Medúza nebo Rande