Článek
Podle Českého statistického úřadu Češi nejvíce uzavírali sňatky v devadesátých letech, kdy ročně vzniklo přes 50 tisíc manželství.
V porovnání s touto dobou zájem o sňatky klesá, ale to neznamená, že ti, kdo se rozhodnou jít životem spolu (a s posvěcením úřadu), jsou méně romantičtí. Ostatně, posuďte sami. Tohle jsou tři příběhy čtenářek, kterým překvapení ze strany nastávajícího ženicha nahrnulo slzy do očí…
Jako za starých časů
„Z finančních důvodů jsme se dohodli na velmi malé svatbě se svědky, rodiči a několika blízkými příbuznými. Nebylo to zrovna to, co bych si představovala, ale když je dítě na cestě a plánujete bydlení, vyskakovat si moc nemůžete,“ říká Leona s tím, že o to víc byla překvapená aktivitou svého partnera.
„Na radnici zazněl důležitý souhlas, proběhly gratulace, krátké focení a odchod. Vyšla jsem ze dveří radnice a úplně jsem oněměla. Pro mě, milovníka koní, byl před radnicí nachystaný bílý kočár s vozkou v krémovém obleku a klobouku. Vůbec jsem neměla tušení, že ten den pojedu spanilou jízdu okolo slatiňanského zámku a bude mi na pozdrav mávat celé městečko. Byl to nádherný zážitek,“ usmívá se Leona, která říká, že nakonec vlastně měla svatbu, kterou vždycky chtěla – romantickou. A to samé může říct i další čtenářka.
Projížďka kočárem jako překvapení od partnera? Čtenářka Leona byla dojatáFoto: Profimedia
Hon za pokladem
„Mám výjimečného manžela s výjimečnými nápady,“ začíná své vyprávění Alena. „V den D jsem od samého rána do půlnoci musela dělat drobné úkoly. Každý předchozí mě vždy posunul k tomu dalšímu,“ směje se s tím, že ještě asi hodinu před obřadem jí družička donesla krabičku, ve které byl náramek ze živých květin a vzkaz: Pokud řekneš ANO, vyzpovídej po poledni všechny členy rodiny. Někdo z nich má u sebe obálku se vzkazem. (Do hry byli zapojeni téměř všichni pozvaní hosté.) A tak to šlo až do večera.
„Krátce před půlnocí mi za drobné výkupné, tedy malého panáčka alkoholu, svědkyně prozradila, že pokud přesvědčím kapelníka, aby zahrál její oblíbenou písničku, celá hra skončí a já dostanu odměnu,“ dál vypráví čtenářka.
„Stalo se. Písnička dohrála a hned po ní jsem od manžela dostala třítýdenní pobytový zájezd na Bali. Samozřejmě pro dva. Snila jsem o tom celý život a v tu chvíli mě to hrozně dojalo. Zvlášť, když mi až v ten moment došlo, že právě kvůli tomuhle si celý rok bral směny navíc. Potřeboval na to našetřit. Přiznám se, brečela jsem radostí,“ podotýká Alena, pro niž právě tohle bylo to nejkrásnější svatební překvapení vůbec. Existuje snad ještě něco víc? Pro Olinu určitě.
Příbuzný, kterého jste léta neviděli? Paní Olinu vedl k oltáři místo jejího zemřelého otce strýc, který žije v Americe. Partner ho vyhledal...Foto: Profimedia
Náhrada za chybějícího člena
„Naše svatba byla krásná, ale pro mě i trochu smutná. Rok před ní mi zemřel tatínek, který na ní moc chyběl,“ smutně vypráví Olina, která se negativních pocitů ve svůj velký den nemohla zbavit. „Hodně pro mě znamenal, takže to nebylo jednoduché,“ říká. A to ještě nevěděla, co ji čeká! Ještě před prvním tancem novomanželů se její partner zmocnil mikrofonu a na celý sál prohlásil:
„Lásko, tátu ti přivést nemohu, ale věř, že on by byl rád, kdyby sis teď zatančila s někým, kdo se úkolu tance s nevěstou zhostí stejně dobře jako on.“ „V tu chvíli do sálu vešel tatínkův bratr, tedy můj strýc, kterého jsem prý viděla naposledy, když mi byly dva roky. Emigroval do Ameriky a léta ho nikdo neviděl a nebyl s ním v kontaktu,“ říká Olina, která dodává, že její strýc je vzhledově velmi podobný otci.
O pohřbu svého bratra se dozvěděl až v momentě, kdy ho po měsících hledání – přes sociální sítě – našel „nějaký“ Milan, který si hodlal vzít jeho neteř. „I když jsem si pobrečela, neměnila bych. Lepší svatební dar jsem si nemohla přát,“ usmívá se Olina.
A jak probíhala vaše svatba? Stalo se na ní něco mimořádného? Napište nám o tom pod článek!
