V kostele, na radnici, na zámku. Kde všude lze mít svatbu?

Někdo touží po svatbě v kostele, i když v Boha nevěří, jiní se chtějí vzít v lese u stromu, pod nímž se poprvé políbili. Někdo nemá problém s oficiální řečí oddávajícího, jiní snoubenci ale chtějí, aby jim proslov napsal a přečetl někdo blízký a ne úředník, který je vidí poprvé v životě. Dobrá zpráva je, že řada z těchto „netradičních“ přání je dnes už bez problémů splnitelná.

Nejméně starostí je se sňatkem v prostorách a termínech, které k tomu obec, město či městská část vyhradily: nejčastěji je to obřadní síň, ale třeba i parky či jiné zajímavé obecní prostory. Tohle dokonce bývá úplně zadarmo.

Ovšem těch, kteří by se chtěli brát ve vymezených hodinách na úřadě, dnes už moc není. Naštěstí se skoro vždy a všude snaží ženichovi a nevěstě vyjít vstříc. „Podle zákona může matriční úřad povolit na základě žádosti snoubenců uzavřít manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce,“ říká tisková mluvčí Prahy 3 Michaela Luňáčková.

Poplatek činí tisíc korun. Pokud jeden ze snoubenců nemá trvalý pobyt na území ČR, tak dva tisíce, a když ho nemá ani jeden, vyjde je to ještě o tisícovku dráž. Na některých lukrativních místech, která navíc patří soukromníkům, mohou být poplatky vyšší.

Při obřadu musí být vždy přítomen oddávající, tedy zástupce obce, města, městské části či obvodu, a matrikář. V případě malých obcí, které by to kapacitně nezvládaly, je možný obřad bez matrikáře – veškeré papírování se vyřeší před svatbou a po ní. Proto je třeba mít reálná přání. Přijít do lesa, na louku nebo do vaší oblíbené restaurace nebývá pro úředníky problém, ale asi nelze čekat, že si oblečou neopren a oddají vás pod vodou, protože jste vášniví potápěči. I když ani to není úplně nemožné!

Aby byl sňatek platný, musejí při obřadu zaznít zákonem předepsané formule: oddávající se zeptá, zda vstupujete do sňatku dobrovolně, znáte vzájemně svůj zdravotní stav a majetkové poměry, zda někdo neví o něčem, co by bránilo v uzavření sňatku, a jak se budete po svatbě jmenovat. Tohle vynechat nelze!

Zbytek je ale na vás a na domluvě s oddávajícím. Je stále častější, že řeč přednese někdo blízký (sourozenec, kamarád, příbuzný…) a oddávající už pak jen vše posvětí pronesením nezbytných vět. A můžete promluvit i sami. „O průběhu svatby a o přání jednotlivých snoubenců mluvíme při jejich návštěvě u nás na matričním úřadě. Vždy se snažíme vyjít vstříc, aby jejich den D byl podle jejich představ,“ dodává Michaela Luňáčková.

Obřad v kostele je primárně určen věřícím lidem a tomu odpovídají i pravidla, která se k němu vztahují. Jde vám jen o krásnou atmosféru? Volte odsvěcené kostely či kaple, kterých je po republice nespočet. V Praze je to třeba smíchovský kostel Sacré Coeur, v Kutné Hoře kaple zámku Kačina, na Moravě kaple na zámku Valtice. A na zámku v Dolních Břežanech mají kapli pro církevní sňatky i zámeckou zahradu pro sňatky občanské, takže si na své přijdou všichni.

Každá církev má vlastní specifická pravidla, takže je potřeba se informovat na konkrétních farách. My jsme se zaměřili na katolíky, jejichž předpisy jsou asi nejpřísnější.

Svobodní a vdovy a vdovci mohou být v klidu, ale třeba rozvedení se musejí připravit na problémy. Protože katolická církev rozvody příliš neuznává, jejich žádost o sňatek musí církev přezkoumat a schválit.

Snoubenci by měli být křtění katolíci. Je-li pokřtěný jen jeden, případně je příslušníkem jiné církve, opět se to neobejde bez formalit. „V takovém případě se příslušný duchovní správce obrátí na biskupa s žádostí o dispenz,“ vysvětluje kancléřka Arcibiskupství pražského Marie Kolářová. Jedná se o prominutí podmínky.

Co se týče místa obřadu, většinou si moc vybírat nelze, obzvlášť pokud jste oba pokřtění a jde tedy o svátostný sňatek – mimo posvátný prostor (svěcený kostel, kaple…) se může konat jen s dovolením biskupa. „U nesvátostného sňatku, kdy je pokřtěna jen jedna strana, vhodnost místa vyhodnocuje příslušný duchovní správce,“ upřesňuje Marie Kolářová. Teoreticky je tedy možné mít církevní svatbu i mimo kostel, ale rozhodně se to neobejde bez časově poněkud náročného zařizování.

Co se týče financí, církevní obřad nic nestojí, je ale zvykem, že snoubenci dají kostelu nějaký peněžní dar. Suma je samozřejmě na jejich možnostech a uvážení.

Ať už jste pokřtění oba, nebo jen jeden z vás, chcete-li církevní obřad, je pro vás povinná předmanželská příprava. „Jejím základem je křesťanský pohled na manželství a rodinu, snoubenci promýšlejí témata obsažená v manželském slibu, který by měli naplňovat ve svém každodenním životě,“ vysvětluje Marie Kolářová. Jakou podobu příprava má, je čistě v kompetenci konkrétního duchovního. Ale povinná je pro všechny a vždy.

Ať už je obřad v kostele, nebo třeba pod mostem, nevěsty určitě řeší, co na sebe. Chcete jedinečné svatební šaty? Ušijí vám je české návrhářky.