Článek
Přestože některé druhy můžete vysadit i přímo do zahrady, většinou se středomořské rostliny pěstují v nádobách. Naši zimu by nepřečkaly ve zdraví, proto je na podzim uložte domů podle našich rad v článku Stěhování rostlin z balkonů začíná! Jak na to? a na jaře, nejlépe od druhé poloviny května, je zase stěhujte ven.
Kterou si vybrat?
Mezi známé druhy patří bugenvilea, olivovník, citrusy, hořcový stromek, fíkovník, různé palmy, kamélie, ibišek, štětkovec, aloe vera, agáve, vavřín, myrta, eukalyptus, aukuba, juka, trubač, vistárie… Oblíbený je třeba oleandr, který u nás dorůstá asi do 1,5 m, mívá zpravidla bílé, růžové nebo karmínově červené, jemně vonící květy. Ale pozor – oleandry jsou jedovaté.
Olivovník a ti druzí
Dekorativními květy se chlubí třeba i ibišek, kamélie, štětkovec nebo pnoucí buganvilea, kterou zdobí různě zbarvené listeny (lidé je zaměňují za květy). „Často se pěstuje i olivovník, byť v našich podmínkách lze málokdy počítat s plody. Protože roste pomalu, pořiďte si spíše větší stromeček. Aloe je zase praktická, v dužnatých listech uchovává vodu a tuto zásobu využívá v době sucha. Dojem středomořské terasy dotváří rovněž rozmarýn nebo vavřín,“ uvádí Julie Reicheltová z Flory Bohemica.
Malá škola přesazování a množení
Když si koupíte malé sazeničky, přesaďte je do nové nádoby se zeminou pro balkonové rostliny. Avšak prodejci mnohdy nabízejí už větší rostliny, které stačí přesadit příští rok.
„Dále se doporučuje přesazovat jednou za dva roky – s ohledem na rychlost růstu i stáří rostliny vždy do o něco většího květináče, aby měly více prostotu,“ nabádá Julie Reicheltová a dodává, že většina středomořských rostlin se množí řízky nebo ze semen, pro domácí pokusy je ale lepší řízkování: „Na jaře odřízněte vrcholek asi 20 cm dlouhý, nechte zakořenit ve vodě, pak zasaďte do zeminy. Takto lze množit například oleandr, ibišek či vavřín.“
Co potřebují
Přestože se nároky jednotlivých rostlin trochu liší, obecně platí, že chtějí slunečné stanoviště chráněné před větrem. „V našich podmínkách vydrží na plném slunci i ty, které ve Středomoří snáší spíš polostín. Se zálivkou to nepřehánějte; zalévejte je, až půda vyschne, a přihnojujte běžně dostupnými hnojivy pro balkonové rostliny, podle nároků jednotlivých rostlin,“ připomíná zahradní architektka Julie Reicheltová.
Jak získat více vlhkosti
Přímořské klima sice u nás těmto rostlinám nenahradíte, ale můžete pro ně vytvořit koutek s dostatečnou vzdušnou vlhkostí díky malému jezírku. „Instalace plastového zahradního jezírka je snadná,“ říká Antonín Doležal ze společnosti AL-KO.
„Prolisy ve více úrovních umožňují umístění rostlin s různými nároky na hloubku, mělká zóna funguje jako perfektní přechod do zahrady, kde už na vlhkost čekají přímořské krásky v nádobách. Do každého jezírka můžete navíc umístit čerpadlo s vodotryskem, který bude okysličovat vodu,“ dodává Antonín Doležal.
I středomořské krásky kontrolujte, zda je nenapadají škůdci či choroby, podle potřeby zastřihávejte a odstraňujte zaschlé či poškozené větve nebo listy, u popínavých rostlin zkracujte překážející výhony. A pokud chcete tipy na ještě větší výběr rostlin pěstovaných v nádobách, doporučujeme Krásná zahrádka? Sáhněte teď po letničkách!.
A jak se pěstování daří vám?