Strašák v podobě mozkové mrtvice: kdo patří do rizikové skupiny a jak se proti ní bránit

Cévní mozková příhoda neboli lidově mrtvice nastává, když v mozku propukne krvácení nebo je tam z důvodu vzniku krevní sraženiny odříznut přítok krve. Obojí způsobí, že mozek není správně zásobován kyslíkem, což během pár hodin způsobí veliké poškození mozkové tkáně a může to skončit těžkou invaliditou nebo smrtí. Proto je při jakémkoliv podezření na mrtvici nutné vždy volat sanitku: jde o čas!

Projevy se liší podle toho, která oblast mozku byla zasažena. Nejčastěji se objevují potíže s řečí, člověku postiženému mrtvicí nebývá vůbec rozumět. Dochází ke ztrátě síly nebo k problémům s pohyby končetiny na jedné straně těla: když nemocný předpaží, jedna ruka lehce klesne. Často se projeví i na obličeji: poklesne koutek úst či oka a při úsměvu se zasažená část nehýbe, postižený není schopen našpulit ústa k pískání ani vycenit zuby.

Dále se objevují potíže s rovnováhou, závratě, ztráta a poruchy zraku (např. dvojité vidění) nebo náhlá a velice silná bolest hlavy a slabost. Člověk může být i úplně zmatený a dezorientovaný a třeba podivně hýbe rukou a nemůže přestat.

Hraje se o čas. Pokud  někoho zpozorujete některý z uvedených symptomů, na nic nečekejte a okamžitě volejte záchranku. Postižení mozkové tkáně lze zvrátit a její funkčnost obnovit jen do několika hodin od propuknutí příhody.

Rizikových faktorů mrtvice je mnoho a některé se ovlivnit nedají. Patří mezi ně věk, pohlaví nebo rodinná anamnéza. Platí, že od 55 let se riziko mozkové cévní příhody každých 10 let zdvojnásobuje, u mužů je výskyt vyšší, a pokud někdo v rodině nemoc prodělal, zvyšuje to možnost, že se vyskytne i u vás. Pravděpodobnost vzniku krevních sraženin výrazně roste i v těhotenství.

Na straně druhé tu jsou věci, s nimiž se něco dělat dá. Jaké zdravotní potíže zvětšují pravděpodobnost mozkové příhody? Na prvním místě je to vysoký krevní tlak, potom onemocnění srdce a arytmie (zejména fibrilace síní), zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka.

Ke slovu se dostává životní styl: výrazně vadí kouření, rizikové pití alkoholu, stres, nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku a také málo pohybu.

Profesorka Hana Matějovská Kubešová z LF MU v Brně upozorňuje také na metabolický syndrom: „Bylo opakovaně prokázáno, že přítomnost dvou a více složek tohoto syndromu zvyšuje riziko a urychluje kornatění tepen neboli aterosklerózu.“

Všechny popsané okolnosti nepříznivě působí na tepny a s tím roste možnost vzniku cévní mozkové příhody.

Jak předcházet mozkové příhodě? Jediná cesta je zaměřit se na ovlivnitelné rizikové faktory a snažit se je dostat pod kontrolu důslednou léčbou. Možné je to i pomocí jídelníčku. „Podstatou srdečně-cévních nemocí je chronický zánět, který lze kontrolovat protizánětlivou stravou: jde o maximální omezení cukru, rafinovaného a slunečnicového oleje, snížení příjmu obilovin a brambor a dostatek zdravých tuků, jako je olivový olej,“ říká David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny.

Také je dobré omezit solení maximálně na 5 gramů soli denně (zarovnaná kávová lžička): vyšší množství může vést ke zvyšování krevního tlaku. Vyplácí se zařadit pravidelný pohyb a pracovat s chronickým stresem – nejlépe činnostmi, u nichž se dokážete odreagovat a nepoškozují přitom zdraví.

Jde o vteřiny! Jaká je první pomoc u mozkové mrtvice?