Strašák chemoterapie: Na co se připravit a jak ji ustát?

Ne všechny typy rakoviny se léčí chemoterapií, je to však jedna z nejčastěji užívaných metod. A její těžký průběh je pověstný. „Během chemoterapie a časně po jejím ukončení mohou pacienti trpět řadou komplikací a nepříjemných doprovodných projevů léčby,“ říká MUDr. Petra Garnolová z Onkologické a paliativní ambulance. Problém je v tom, že léky zvané cytostatika sice ničí buňky – ovšem nejen ty nádorové, ale i některé zdravé.

„Mezi nejvýznamnější komplikace patří snížení počtu červených a bílých krvinek, zvracení, nechutenství, vypadávání vlasů, poškození sliznice dutiny ústní nebo kožní projevy na dlaních a ploskách. Každý typ chemoterapie má své specifické nežádoucí účinky a lékaři se snaží snížit jejich výskyt preventivním podáním léků a také doporučením režimových opatření ke zmírnění jejich tíže,“ vysvětluje Petra Garnolová.

I v tomto případě se dá mnohé ovlivnit. O možných nežádoucích účincích by vám měl lékař říct předem: čím dříve budete vědět, na co se připravit, tím lépe. „Informovaný pacient je schopen včasným zahájením opatření snížit míru nežádoucích účinků nebo jim úplně předejít,“ doplňuje onkoložka.

Informovanost je důležitá i naopak. Ujistěte se, že váš onkolog ví o všem, co užíváte, včetně vitaminů a doplňků stravy. Některé mohou s cytostatiky vytvořit nežádoucí interakci a zhoršovat vedlejší účinky.

V průběhu léčby se o sebe starejte. Noste pohodlné oblečení, dostatečně pijte, vyhýbejte se riziku infekce (váš imunitní systém je oslaben) a hodně odpočívejte. Zmírnit se dají i časté nevolnosti. Co dělat?

Chemoterapie je dnes mnohem šetrnější než dřív a hodně lidí zvládá během ní chodit i do práce. Její délka je závislá na druhu nádoru, fázi nemoci a rozšíření nádorových buněk. Někdo léky dostává denně, jiný týdně anebo pouze jednou měsíčně. Léčba většinou trvá nejméně tři měsíce, někdy až tři roky.

Cytostatika se mohou podávat různě: buď ve formě tablet, mastí, injekcí do žíly, tepny, do svalu nebo přímo do nádoru. Samotná aplikace není nijak zvláštní: pacienti se údajně cítí stejně jako při podání jakéhokoli jiného léku. Obvykle to není tak, že byste začali zvracet v okamžiku, kdy vám lékař píchne injekci. Nežádoucí účinky se mohou objevovat kdykoli v období léčby, mezi aplikacemi. Je to zcela individuální. Většina nežádoucích účinků odeznívá spolu s ukončením léčby.

Během léčby je dobré obklopit se nejbližšími a snažit se dál žít jako dosud, i když to není snadné. „Přirozenou součástí onkologického stonání jsou depresivní myšlenky. V menší či větší míře je pozorujeme téměř u každého nemocného. Velkou roli hrají blízcí lidé a rodina – obzvlášť když se jedná o nepříznivou prognózu a špatný průběh onemocnění. Důležitou úlohu představuje paliativní medicína, která se zabývá zkvalitněním zbytku života nevyléčitelných pacientů. Je zaměřená na kvalitní tlumení bolesti, podpůrnou psychoterapii, pomáhá nemocným urovnat vztahy v rodině,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Petr Werner.

I když léčba dopadne dobře, není vždy snadné vrátit se k původnímu životu. Onemocnění mohlo zanechat nevratné šrámy na těle i duši. „Hlavním stresorem bývá strach z návratu onemocnění, ale také pocity méněcennosti způsobené tělesnými změnami v důsledku léčby. Jde například o ztrátu prsu či končetiny, střevní vývod a řadu dalších. To vede k citové nevyrovnanosti, přecitlivělosti, pocitům neporozumění ze strany partnera, rodiny i přátel. To vše se může nepříznivě projevit v sociálním i v intimním životě,“ vysvětluje Petra Garnolová.

Svěřte se proto lékaři s fyzickými i psychickými problémy. Většina se dá ve spolupráci se specialisty vyřešit. Řada lékařů i pacientů se ale často na nepříjemné následky onkologické léčby dívá spíše jako na nutnou daň za přežití.

Jaké zkušenosti s chemoterapií máte vy nebo vaši blízcí a známí?