Strašák alzheimer! Hrozí už i třicátníkům a více ženám. Jak ho poznáte?

21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. V Česku žije podle aktuálních údajů Státního zdravotnického ústavu 150 tisíc pacientů s demencí, ke které alzheimer postupně směřuje, a v roce 2036 jich má být víc než 300 tisíc. Lék bohužel neexistuje – onemocnění se dá pouze mírnit. Přesto není třeba trpně čekat, koho osud „vylosuje“: existují předpoklady, že je možné propuknutí téhle kruté nemoci předcházet zdravým životním stylem.

Nejčastější faktor, který upozorní, že něco není v pořádku, je hojné zapomínání. Neignorujte to, ale ani nepropadejte panice. Důležité je jednat, a to i když ještě nepatříte mezi seniory. Uvádí se, že nemoc postihuje až třetinu lidí starších osmdesáti let, dle aktuálních statistik VZP je většině jejích pacientů nad pětašedesát. Onemocnět ovšem mohou i mladší: lidé od třiceti do padesáti let tvoří v Česku kolem deseti procent všech alzheimeriků!

Hlídejte se, máte-li nemoc v příbuzenstvu. Není sice prokázáno, že by byla dědičná, ale v rodinách, kde se objevuje, je její statistický výskyt vyšší – může to být způsobeno nejen geny, ale i obdobným životním stylem a působením shodných vnějších faktorů. Další rizikový faktor je ženské pohlaví: VZP loni evidovala 11 639 nemocných mužů, ale 26 904 žen! Není jasné, co za tímto nepoměrem stojí, uvažuje se o vlivu hormonů či dlouhodobém mentálním přepínáním (mezi pacienty je mnoho vzdělaných lidí), ale určitě k tomu přispívá i fakt, že se ženy dožívají vyššího věku.

„Zhoršování paměti může mít různé příčiny. Navštivte proto svého praktického lékaře, který vám po provedení základních vyšetření doporučí další postup. Orientační test paměti je možné provést i ve speciálně vyškolených lékárnách nebo můžete kontaktovat pracoviště České alzheimerovské společnosti,“ doporučuje PharmDr. Petra Kolářová z chrudimské Benu lékárny. Pomocí testů se dá odlišit například mírná kognitivní porucha, která vzniká třeba v důsledku depresí a přepracování – ta je léčitelná.

Alzheimerova choroba je rozsáhlé a komplexnější degenerativní onemocnění mozku, při kterém nejde jen o paměť – tou to zpravidla začíná. Varující je okamžik, kdy už nejde jen o zapomínání, ale o komplexnější problém, pro který jsou typické také:

Pacient může být i náladový, podrážděný, netečný, mění se celá osobnost. Přestává být soběstačný. Postupně se přidávají i obtíže při chůzi, dušnost, inkontinence a další poruchy vylučování. V poslední fázi demence je člověk odkázán na invalidní vozík nebo pobyt na lůžku. Neurodegenerativní onemocnění, jako právě alzheimer nebo parkinson, bohužel dnes patří vedle infarktu či rakoviny mezi pět onemocnění, na která se nejčastěji umírá.

Nemoc začíná nenápadně a zhoršuje se pomalu, průběh je ovlivněný osobností nemocného, jeho kondicí a životním stylem, které měl před vypuknutím nemoci. Jak rychle bude nemoc postupovat, je velice individuální, závisí i na případných dalších onemocněních pacienta. Čím dříve se ale stanoví diagnóza, tím lépe: v pozdějších fázích již například nepomáhá nasadit léky, které by průběh nemoci zpomalily. Pacienti mohou žít i dvacet let od odhalení choroby, v průměru jde zhruba o deset let. Bohužel se ale ukazuje, že u mladších věkových kategorií je postup výrazně rychlejší než u těch, kdo onemocní až ve vyšším věku.

Alzheimerova choroba je nevyléčitelná a lékaři se pouze pokoušejí zpomalit její průběh. „Dostupné jsou přípravky, které pomáhají nemoc zmírňovat. Ideální léčbu předepíše neurologický specialista. Velmi důležitou roli hrají kromě medikamentů i další podpůrné kroky, jako jsou stimulace mozku, trénink paměti, úprava stravování i životního stylu a podobně,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Ať již jde o prevenci, příčiny i správnou léčbu, otazníků kolem alzheimera je bohužel stále více než potvrzených vědeckých závěrů. Nicméně něco dělat může každý: jednak podpořit své celkové zdraví a vitalitu pozitivním životním stylem, dostatečnou pohybovou a duševní aktivitou i správným jídelníčkem, a především nepřehlížet varovné signály a k lékaři si pro diagnózu přijít včas.

Lidský mozek ke své správné funkci potřebuje docela dost důležitých živin. Když o něj budete pečovat, určitě mu prospějete – a k tomu si pochutnáte. „Ořechy, ryby, ovoce, zelenina nebo například zelený čaj by rozhodně měly patřit do našeho jídelníčku,“ doporučuje Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně Naturhouse. V boji s úbytkem mozkových buněk je účinný především vitamin B12, který najdeme mj. ve vejcích, mléčných výrobcích a mase. Při prevenci dobře funguje také vysoká hladina omega-3 mastných kyselin v krvi, zejména kyseliny dokosahexaenové (DHA). Proto obohaťte jídelníček o ryby a rybí tuk.

Je také potřeba podpořit produkci neurotransmiterů v nervové soustavě. „Správné fungování paměti má na svědomí především látka zvaná acetylcholin,“ vysvětluje primářka Anti Aging Clinic Prague A2C Monika Golková. Její nedostatek je spojován nejen se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby i roztroušené sklerózy, ale i rozvoje potíží s pamětí či neschopnosti koncentrace. Lékařka doporučuje zařadit do jídelníčku zejména kávu, grepový džus, vajíčka, pšeničné klíčky, sýry, ryby, květák, mandle a zelené saláty.

Jak jste na tom s pamětí vy?