Strach ze vztahu a lásky: jak se s tím vyrovnat, když nechci zůstat sám

Americká psycholožka a expertka na vztahy Rebecca Shinn říká, že pokud zažíváte v novém vztahu stres, měli byste vědět, že v tom nejste sami. Úzkost z lásky a ze sblížení je poměrně běžná, zvlášť na začátku. Jelikož nás vztahy dostávají do extrémní zranitelnosti a vyžadují určitý stupeň kompromisu a důvěry, je jasné, že každý má jiný emocionální styl a zpracovává věci svým jedinečným způsobem a tempem. Ale určité typy osobností jsou k panice v nových vztazích daleko náchylnější. Rebecca Shinn popisuje tři hlavní, které se bez pomoci psychoterapie zřejmě nikam neposunou.

Pro lidi, kteří trpí úzkostnou poruchou, může být nový vztah mimořádně intenzivní. Bývají přecitlivělí na nálady jiných a dokážou si vizualizovat problémy, i když žádné neexistují. To není něco, co se dá snadno ovládat, jedná se o součást poruchy.

Tito jedinci vnímají budoucnost negativně a obvykle věří, že je nevyhnutelné, aby se v jejich vztahu něco pokazilo. Byť se vůbec nic špatného neděje. Také mívají nízké sebevědomí a zpochybňují rozhodnutí svého partnera (jak poznáte muže bez zdravého sebevědomí). V krajním případě mu i vyčítají, že se rozhodl být s nimi. Malé konflikty nebo nedorozumění, které jsou v raných vztazích běžné, u nich způsobují paniku.

Je třeba u nich vyřešit úzkost a sebepodceňování, to jim narušuje život. U středně těžké až těžké úzkostné poruchy pomáhá psychoterapie a medikamentózní léčba.

Úzkostné stavy trápí čím dál tím více mladých lidí. Co s tím? 

2. Lidé s historií špatných vztahů

Podobně jako u těch s úzkostí budou i lidé s anamnézou negativních vztahů s větší pravděpodobností zveličovat triviální události. Každou maličkost berou jako znamení, že se historie opakuje. Rebecca Shinn podotýká, že přežívání toxických nebo traumatických pocitů ve vás nahlodává sebehodnotu a vyvolává pocit, že láska není možná.

Zkušenosti, které to mohou způsobit, zahrnují podvádění, náhlé opuštění, šokující zklamání nebo opakované lhaní. Tlak nového vztahu vytahuje tyhle staré obavy na povrch.

Jak to vypadá v praxi? Nezřídka se stává, že se ideálního nápadníka radši vzdáte – z obavy o to, aby vám náhodou neublížil. Odborně se tomuto stavu říká filofobie a jde o druh sociální fobie. Pokud cítíte, že ji svépomocí nezvládnete, podstupte psychoterapii nebo kognitivně-behaviorální terapii.

Pokud se v novém vztahovém území cítíte nejistě, nemusí se to projevit jako strach z toho, že se váš partner odtáhne. Spíš jde o vás. Trpíte panikou ze závazků, i když muž, který se vám dvoří, má všechny atributy dokonalého partnera. Tento typ chování je často zakořeněn v dětství.

V případě, že se od vás rodiče drželi dál, měli s vámi chabé emoční a citové vazby, neprojevovali náklonnost a podobně, mohlo to na vaší duši zanechat celoživotní šrámy. Podvědomě toužíte po spojení, ale zároveň se děsíte intimity, a tím ubližujete svému okolí (jak se vyrovnat s následky toxických rodičů). Minulost změnit nelze, ale můžete se s ní vyrovnat. Psychoterapeut je více než žádaný.

Shrňme si to. Nejprve je důležité rozklíčovat svůj osobní pocity paniky z nových vztahů. Definujte, čeho se obáváte, nemíchejte minulost a současnost, tedy neporovnávejte návyky svého současného partnera s tím bývalým.

Dobrý, nebo špatný nápad – vracet se k bývalému?

Snažte se nerozhodovat za partnera a předčasně ho nesuďte. Jestli se třeba odmlčí, neznamená to, že je na vás naštvaný. Třeba ho jen něco trápí – vás se to vůbec nemusí týkat. Zeptejte se ho, co se děje, ale nenaléhejte na odpověď.

Úzkostní lidé často situaci zhoršují, protože mají tendenci pronásledovat svého partnera, aby zjistili, co je špatně. Proto odolejte nutkání na něj tlačit. Zkuste se mezitím rozptýlit a uklidnit tím, že budete dělat činnost, která vás baví. Tento proces se časem zjednoduší. Často ve chvíli, kdy vás protějšek svým chováním a činy přesvědčí, že je tím pravým.

Přátelství mezi mužem a ženou. Jaká je podle vědců pravděpodobnost, že dříve či později skončí sexem?