Strach, leknutí, napětí: Co dělají s vaším tělem?

Užíváte si halloweenskou atmosféru, doma vám nechybí tematická výzdoba a už ladíte kostým na strašidelnou party. Odkud se bere potřeba dobrovolně se vystavovat strachu? Odborníci se shodují, že to může být dokonce zdravé!

„Chronická vystresovanost dnešního člověka způsobená přehlceností podněty alespoň na chvíli poleví, pokud si třeba právě skrze hororový film  vyplavíte adrenalin jednorázově a intenzivně,“ vysvětluje psychoterapeutka a lektorka Alžběta Protivanská.

Po předcích máme zděděnou informaci, jak se ke stresovým situacím postavit – zaútočit, nebo utéct. „V organismu se v ten moment produkují látky, které zvolenou variantu pomůžou realizovat,“ popisuje lékařka Daniela Pavlíková z EUC Kliniky.

Nadledvinky začnou produkovat adrenalin, který bystří reakce a smysly - čich, zrak i sluch. Zornice se rozšíří pro lepší vidění. Roztáhnou se cévy, abyste byli připravení na útěk, či boj. Instinktivně můžete zakřičet a začít se potit. Zpocená kůže je kluzká, takže se nepříteli hůře chytá, a také nepříjemně voní.

Problém je v tom, že v dnešní době taková reakce není potřebná, dokonce ani žádoucí. A tak tyto látky zůstávají v těle nevyužité.

Kvůli chronickému stresu se adrenalin, byť v malém množství, v podstatě vyplavuje celé dny. Organismus tak nikdy nezažije úlevu po boji o život, ale naopak je neustále v pohotovostním režimu.

„To může vyvolat srdeční arytmii, bušení srdce či dokonce srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Nepříjemný pocit na hrudníku nebo v oblasti žaludku navíc narušuje i váš spánek, a tím biorytmus celého organismu,“ varuje lékařka. Proto je lepší občas prožít intenzivní stres a strach a „upustit páru“ i díky uměle vytvořenému podnětu - napínavému filmu, bafnutí či nachystanému vtípku, jako je třeba čertík vyskakující z krabičky. Samozřejmě pokud nemáte problémy se srdcem, zejména nějakou vrozenou vadu.

Lidská fyziologická výbava má stejný potenciál k reagování, jako tomu bylo u našich předchůdců. Změnilo se ale prostředí. „Základní přežití je v našich podmínkách zajištěná věc. Nicméně jsme vystaveni tak obrovskému množství podnětů, že mozek chrání sám sebe před přehlcením a už nereaguje tak intenzivně. Městský člověk nemůže prožít panickou reakci na každou projíždějící tramvaj. Jeho mozek se přizpůsobil podnětům, které sice jsou potenciálně životu nebezpečné, ale opakují se,“ vysvětluje psychoterapeutka Protivanská.

Proč jste od přírody plaší a vyleká vás každá drobnost, zatímco někdo jiný je rozený kliďas a z nějakého bafnutí si nic nedělá? „Rychlost a citlivost reagování nervového systému je něco, co je vrozené. Záleží ale také na tom, v jaké rodině jste jako dítě vyrůstali,“ vysvětluje psychoterapeutka. I jako strašpytel se ale můžete časem zocelit, pokud vyrůstáte obklopeni láskou, důvěrou a pocitem bezpečí. Dobrá zpráva totiž je, že vnitřní odolnost můžete trénovat jako každou jinou. „Souvisí se schopností udržet pod kontrolou své reakce, ale i se sebedůvěrou ve svoje schopnosti,“ doplňuje Alžběta Protivanská.

Říká se, že kdo se leká, nemá čisté svědomí. I na tom může být něco pravdy. Takový člověk většinou něco skrývá a vědomě lže. „Lhát je velmi náročná činnost. Vyžaduje velké soustředění, při kterém se hůře udržuje pozornost v přítomném okamžiku. Lhář je v chronickém napětí, protože neustále myslí na to, aby se něco neprovalilo,“ dodává psychoterapeutka.

A když je pod stálým tlakem svých vykonstruovaných lží, vyleká ho cokoli nečekaného mnohem snadněji. Notoričtí lháři se tak rovněž vystavují vážným zdravotním obtížím. 

Jestli se rádi bojíte, tohle je 10 nejlepších hororů. Anebo si pusťte trochu strachu do života s děsivými kostýmy nebo mrazivým make-upem.