Stoletý superman: Neuvěříte, co ve svém věku zvládá

Každý večer si vypije sklenku bílého či červeného vína a alespoň jednou týdně si zakouří dýmku. Snaží je jíst zdravě, ale žádný asketa to není. Přesto byste britskému válečnému veteránovi Johnu Hamiltonovi nevěřili, že nedávno oslavil sté narozeniny. Díky čemu je v tak skvělé formě? Za vše prý vděčí posilovně!

Ať se děje, co se děje, pětkrát týdně vyráží John do posilovny, kde stráví vždy devadesát minut. Zhruba dvacet minut jezdí na rotopedu, čtvrt hodinky věnuje běžícímu pásu a pak posiluje svaly. Jen sklapovaček prý běžně dělá 400! „Často sleduji ostatní lidi, co cvičí. Nemakají, cvičí velmi lehce. Já dřu, dokud mě to nebolí. Tvrdě makám,“ říká John s tím, že posilovna je v podstatě jeho jediný hnací motor.

Ve své blízkosti totiž nemá John nikoho. „Nemám tu žádnou rodinu, takže posilovna je to jediné, co mě zvedá z postele. Myslím, že kdybych do ní nechodil, už bych tu nebyl,“ tvrdí John Hamilton.

Podle něj je věk skutečně jen číslo. „Nezáleží na tom, kolik vám je, ale jak se cítíte. A já se díky cvičení cítím mladě,“ dodává John, kterého nezpomalila ani operace kolene, kterou před pár lety podstoupil. „Je to jako s autem. Když stárne, některé díly se opotřebovávají, ale myslím, že se mi daří držet ty své součástky v provozuschopném stavu,“ směje se John.

Skoro se chce říct, že to, čím si John prošel, by zvládl málokdo. Bojoval ve druhé světové válce a je jedním z mnoha vojáků, kteří málem zemřeli u Dunkirku. Evakuace vojáků, kteří tam zůstali v obklíčení nacistů, byla přirovnávána v podstatě k zázraku. I po válce zůstal John v armádě a sloužil v Německu, Palestině či Jordánsku.

S manželkou, která zemřela v roce 2006, má tři děti, ty ale bydlí daleko od něj. Je také osminásobným dědečkem a desetinásobným pradědečkem.

I přes těžký život si ale John udržuje optimistický pohled na svět a hlavně skvělou formu. Nemá artritidu a i jeho srdce a plíce jsou prý ve skvělém stavu. K lékaři John chodí jen dvakrát ročně na běžnou kontrolu. Podle lidí z posilovny, kde cvičí, je John příkladem pro ostatní (mnohem mladší) návštěvníky. Svou formou je motivuje k tomu, aby na sobě také pracovali.

Co myslíte, není John inspirativní?