Článek
Pokud běžně letníte i pokojové rostliny, už jste je patrně přenesli do interiéru nebo to udělejte co nejdříve.
Nedávejte je však hned na jejich původní místo, ale postupně je přivykejte na změnu prostředí (nejprve je dejte například do chladnější ložnice, pak do teplejšího obýváku). Ovšem co s ostatními rostlinami v nádobách, které by venku nepřečkaly zimu?
Které rostliny přestěhovat?
Mnohé hrnkové balkonové rostliny pocházejí z jižních zemí, tudíž nejsou mrazuvzdorné. Stěhování se tedy bude týkat například oleandru, durmanu, buganviley, hořcového stromku, olivovníku, citrusů, datlovníku, palem, cykasů, vavřínu, myrty, kamélie, blahovičníku…
Obecně platí, že když teploty klesnou k 10 ºC a hrozí příchod prvních mrazíků, což se nedá vyloučit ani koncem září, nastal čas pro stěhování. Novou adresou se stanou například chladnější chodby či schodiště, zimní zahrady, garáže, kde nemrzne, sklepy s okny. „Střih se u mnohých těchto rostlin provádí až na jaře. Před zazimováním jim maximálně ostřihejte větve napadené škůdci a chorobami,“ doporučuje zahradní architektka Dana Makrlíková ze společnosti Leone Garden.
Preventivní opatření
Přestože se nároky jednotlivých rostlin můžou v detailech lišit, neuděláte chybu, když dodržíte následující pravidla pro jejich zimní stanoviště:
- Teplota:Doporučuje se kolem 8–12 ºC. Pokud by prostor nabídl teplo jen kolem 5 ºC či nepatrně méně (nesmí klesnout pod 0 ºC), pak se rostliny lépe vypořádají i s menší „dávkou“ světla; samozřejmě platí i opak (čím je stanoviště světlejší, tím může být teplejší).
- Světlo: Umístěte je blízko oken, a pokud to nejde, pomůžou i optické efekty, například zrcadlo odrážející světlo. Nebo si pořiďte speciální fotosyntetickou žárovku (zářivku).
- Vzduch: Ani příliš vlhký, ani moc suchý, daný prostor by měl mít možnost přirozeného větrání (větráním navíc zabraňujete „návštěvám“ škůdců, například svilušek). „Přílišný průvan však není žádoucí, rostliny totiž můžou větrem omrznout, i když je teplota nad nulou,“ upozorňuje zahradní architektka Julie Reicheltová ze společnosti Flora Bohemica.
Co jim (ne)dopřát
Chladnější prostředí je potřebné, ale studená podlaha rostlinám nemusí svědčit, proto nic nezkazíte, když pod nádobu dáte například kus polystyrenu. Až dořešíte problém optimálního prostoru, uleví se vám – tyhle rostliny nepotřebují moc péče. V zimě odpočívají, proto se také nehnojí. Jen je před přezimováním lze preventivně postříkat ochrannými přípravky proti škůdcům (mšice, molice, svilušky) a chorobám a průběžně je kontrolujte. Nechtějí ani velkou zálivku, postačí jednou, maximálně dvakrát měsíčně.
Dodržujte jednoduchou zásadu: zemina nesmí zcela vyschnout. A i to, že čím je teplota daného prostoru nižší a čím mají rostliny méně výhonů, tím potřebují i méně vláhy. „Na přelití si dávejte pozor, aby se nestalo, že kořeny rostliny budou stát více dní v přemočené půdě, která v chladu příliš neschne, a kořínky můžou zahnívat,“ uvádí Julie Reicheltová.
Co chtějí tradiční balkonovky
Rostliny typu muškát či fuchsie zkraťte, například fuchsie o třetinu, muškáty o dvě třetiny původní délky. Kromě begónií chtějí chladné a světlé místo, teplotu vhodnou podle druhu (jde o rozpětí asi 4–15 ºC) a minimální zálivku.
Nejjednodušší to máte s hlíznatými begóniemi – očištěné hlízy bez stonků uložte do rašeliny nebo pilin v bedýnce a dejte do sklepa či na jiné temné místo. Na co pozor? Muškáty mají při zimování občas tendenci kvést. Kvetení však rostliny oslabuje, proto případná poupata během zimy odstraňujte.
Nečekejte, až se ochladí příliš, a začněte se stěhováním rostlin v nádobách co nejdříve. A pokud je vám líto, že balkon osiří, máme pro vás tip. Úžasná zahrádka do bytu i na balkon? Ta vertikální!