Srovnávací úzkost: Proč vás užírá úspěch druhých?

Ani nevíte jak, a jste v depresi. Stačí pár minut na počítači, kde projdete profily svých známých, a máte pocit, že nestojíte za nic. Všichni se mají lépe než vy! Vy sedíte v paneláku na dvacet let starém gauči, oni mají nové nádherné domy s tím nejmodernějším vybavením. Vy jste byli naposled před třemi lety v Chorvatsku, oni obrážejí luxusní tichomořské destinace. Vy prožíváte s manželem krizi, oni mají profil plný zamilovaných fotek se svými partnery. Podle odborníků jde o srovnávací úzkost, jejíž epidemii lidstvo nyní čelí.

Snaha srovnávat se s ostatními není nic nového. „Lidé se vždycky porovnávali s ostatními a vždy měli snahu držet krok třeba s Jonesovými odvedle,“ vysvětluje Lucy Sheridan, první britská koučka specializující se právě na srovnávací úzkost.

Podobně uvažoval už v roce 1953 psycholog Leon Festinger. Ten přišel se sociální srovnávací teorií a tvrdil, že lidé mají tendence se porovnávat, protože si tím vytvářejí jakýsi společenský status, začleňují se, a v rámci společenství si tak vytvářejí vlastní identitu.

Problémem dneška je ale fakt, že díky médiím a sociálním sítím jsou lidé doslova bombardováni fotkami, které jim ukazují, že všichni se mají výrazně lépe než oni. V podstatě dnes a denně se cítíte bídně a neschopně.

Nejhorší na tom ale je, že se velmi často nesrovnáváte s reálnými lidmi (tak jako vaši rodiče či prarodiče, pro něž byli tímto zrcadlem skuteční sousedi či kamarádi), ale s profily lidí, které mnohdy ani pořádně neznáte. Nesrovnáváte se s kamarády, s nimiž se skutečně a pravidelně stýkáte, ale s uměle vytvořeným obrazem kohosi, koho při troše štěstí vidíte jednou za rok.

A logicky, jaké fotky dáte na Facebook? Ty, které vám a vašemu životu lichotí! Jenže lidé věří tomu, co vidí, bohužel.

„Je to stejné, jako když koukáte na horor. Víte, že je to jen film, stejně ale pak jdete v noci na záchod tak nějak opatrněji, co kdyby na vás ta příšera přece jen odněkud vyskočila. A stejné je to se sociálními sítěmi. I když si řeknete, že oni se doma taky určitě hádají, že mají problémy v práci, tak už to stejně není úplně přesvědčivé a stejně ve vás hlodá to, že oni jsou na drahé dovolené a vy trčíte v paneláku,“ upřesňuje psycholožka Katarína Filasová z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Pokud se nechcete utopit ve vlastních depresích a pocitu, že život je na nic, vy jste nuly a všechno děláte špatně, musíte se tomu vzepřít. Je potřeba dodat tomu jakýsi druhý rozměr, ten obrázek šťastných a úspěšných lidí dokončit.

„Je potřeba si uvědomit, že každý luxus něco stojí, že například lidé, kteří jezdí na drahé dovolené, pak tráví zbytek roku celé dny v práci nebo mají velké splátky, které jim v noci nedají spát. Že kolikrát může za tím luxusem být něco, co vy byste třeba ani nechtěli,“ říká Katarína Filasová.

Druhým krokem je pak využít negativní emoce k vlastnímu prospěchu. Můžete díky nim zjistit, co vás v životě opravdu trápí, a je to potřeba změnit. „Sledujte, čeho si všímáte. Roztrpčí vás snímky zamilovaných párů? Tak asi je potřeba zaměřit se na vlastní osobní život. Jste naštvaní z fotek, na nichž je vidět, že vaše známá zhubla? Soustřeďte se na svou linii! Využijte negativních emocí k pozitivním změnám ve vašem životě,“ radí Lucy Sheridan.

Jak jste na tom vy? Také vás dokážou rozladit fotky z dovolených vašich známých?