Článek
Také si tak rádi sem tam zanadáváte, když se vám nedaří nebo vás někdo pořádně naštve? Někdo argumentuje tím, že se mu vychrlením spousty sprosťáren uleví. Nedivte se ale, že vedle vás potom vyrůstá malý sprosťák. Jak se popasovat s tím, když dítě mluví, jak se říká, jako dlaždič?
Peníze do prasátka
V Evině rodině před časem zavedli přísné pravidlo. Kdo řekne sprosté slovo, bude platit! Nejdřív každý člen rodiny za sprosťárnu dával do společné kasičky pět korun, to se ale ukázalo jako nefunkční.
„Manžel si předplácel, aby nemusel pokaždé hledat pětikorunu, a pro děti to taky nic nebylo. Takže se pravidlo změnilo. Kdo řekne sprosté slovo, platí padesát korun bez výmluvy,“ popisuje Eva. „Po pár týdnech, kdy mi obě děti dlužily asi tři stovky, si začaly dávat velký pozor,“ pochvaluje si Eva, která se s rodinou dohodla, že vždy v půlce roku „prasátko“ rozbijí a vybrané peníze utratí za něco společně jako rodina.
Má to mít nějaký výchovný efekt, když si tatínek předplácí možnost používat vulgární slova?Foto: Profimedia
Udělám ti ostudu
Svérázně se rozhodl svoji čtrnáctiletou dceru odnaučit mluvit sprostě Milan. „Dcera je slečna, pěkně upravená, načesaná, záleží jí na tom, jak vypadá. Ale zároveň mluvila jako dlaždič,“ stěžuje si Milan. „Naposledy mě vytočilo, když jsme měli návštěvu a dcera velmi sprostě mluvila i před ní. Kamarádi jen kroutili hlavami,“ vzpomíná Milan. Vymyslel proto pomstu.
„Dcera si přivedla spolužáky a všichni jsme byli na zahradě. Já před nimi mluvil strašně sprostě. Děti byly udivené, dcera rudá, a jen manželka velmi rychle pochopila, o co jde,“ popisuje Milan s tím, že dcera za ním přišla a řekla mu, že se za něj stydí. „Tak jsem jí hned vpálil, jestli si uvědomuje, jak mluví ona. Koukala na mě a bylo jí do breku. Od té doby jí ulítne sprosté slovo výjimečně, a ještě se za něj omluví,“ chlubí se Milan.
Za sprosťárnu úklid
Zuzana má devítiletá dvojčata, která velmi ráda opakují po dědovi jeho sprosté výrazy. „Promlouvat s tátou nemá smysl, on je takový, a jiný už nebude,“ přiznává Zuzana. Na dvojčata se ale rozhodla být přísná.
„Každé sprosté slovo u nás znamená nějakou povinnost navíc. Děti sice musí doma pomáhat, ale mají jasně stanovené co kdy dělat. Za sprostá slova jim ale povinnosti výrazně přibývají,“ popisuje Zuzana. Nedávno se děti mezi sebou pohádaly a Zuzana, místo aby jim dělala rozhodčího, stála vedle a počítala, kolik sprostých slov padlo.
„Dcera řekla čtyři, a syn dokonce devět. Hned jak hádka skončila, rozdala jsem úkoly. Tvářily se zděšeně, ale měly smůlu,“ říká Zuzana s tím, že doma bylo večer uklizeno tak, jako už dlouho ne.
Důslednost a nutnost jít dobrým příkladem. To je, oč tu kráčíFoto: Profimedia
Babička tě vychová
Jarka pochází z učitelské rodiny, kde se mluvilo spisovně, a sprostá slova byla tabu. Jenže její čtrnáctiletý syn sprostě mluvil. „Okřikovala jsem ho, ale bylo to k ničemu. Potom si ho ale do parády vzala babička,“ vzpomíná Jarka. Její mámě totiž synova sprostá slova nesmírně vadila. „Už nechtěl k babičce a dědovi na prázdniny na chalupu, ale máma si vymohla, že ho tam pošlu. Vrátil se krotký jako beránek,“ směje se Jarka s tím, že hned volala mámě, co že s ním provedla za proměnu.
„Protože učí češtinu, dávala mu denně přednášky o významu slov, vysvětlovala mu, jak vulgarismy vznikly, a nutila ho učit se používat slušné ekvivalenty slov. A na závěr mu řekla, že jestli bude mluvit sprostě, čeká ho přednáška každý víkend. Totálně ho to vyděsilo,“ vypráví Jarka.
Mluví váš potomek sprostě? Vymyslete fígl, jak mu v tom zabránit!
