Spor dvou sester: Málem se rozešly kvůli psovi

Život je někdy komplikovaný a i ze zdánlivých malicherností se mohou rozpoutat tak obrovské rodinné spory, že si s nimi nevíte rady. Právě v těchto situacích mohou pomoci mediátoři. A tohle je další příběh z praxe mediátorky Kateřiny Bělkové.

Sestry Žaneta (32) a Michaela (27) spolu vždy vycházely, a to i když byla každá úplně jiná. Žaneta je domácí typ, od malička touží po rodině, zázemí, stabilitě a klidu. Oproti tomu Michaela je živel, už od maturity cestuje po celém světě a domů se vrací vždy jen na chvíli.

Naposledy tu byla asi před dvěma lety, když jim zemřel otec. Jeho odchod samozřejmě zdrtil celou rodinu. Matka se uzavřela do sebe, Žaneta se ponořila do práce a Michaela odletěla do Austrálie. Jenže těsně před tím, než odjela, pořídila své matce psa – roztomilého voříška z útulku. Mazlíčka, který ji měl odpoutat od smutných myšlenek.

Víte, co všechno potřebuje váš domácí mazlíček? 

Jenže maminka žádná velká pejskařka nebyla. O zvíře se postarala, ale že by ji jeho přítomnost naplňovala radostí a štěstím, o tom nemohla být řeč. Do toho se Žaneta po osmi letech rozešla s přítelem a musela se odstěhovat z jeho bytu. „Proto se domluvila s matkou, že se na přechodnou dobu nastěhuje k ní. Maminka to uvítala. Byla ráda, že nebude sama a také, že jí Žaneta pomůže s péčí o pejska,“ vysvětluje Kateřina Bělková.

Zpočátku to skvěle fungovalo, ale brzy přišly velké změny. Žaneta si našla nového partnera a rozhodla se k němu nastěhovat, ovšem psa s sebou vzít nemohla, protože její nový přítel měl na zvířata alergii. Maminka už také starost o psa nezvládala, protože si našla nové zaměstnání jako pečovatelka v zahraničí – dva týdny byla vždy doma a dva týdny pryč.

Michaela, která se mezitím vrátila z ciziny, se ale psa ujmout nechtěla. Odmítla to s tím, že její spolubydlící mají kočku a ta by se se psem nesnesla.

V Žanetě v tu chvíli bouchly saze a se sestrou se velmi ošklivě pohádala. „Vyčetla jí, že je nezodpovědná, rozmazlená a sobecká,“ říká Bělková. To se Michaely velmi dotklo, urazila se a od té doby spolu sestry nepromluvily ani slovo. Obě si ale stěžovaly matce. Ta toho měla po několika týdnech dost a poslala je k mediátorce.

Kateřina Bělková přiznává, že zpočátku to s nimi nebylo snadné. „Bylo zřejmé, že pes je jen špičkou ledovce. Obě ženy byly tak povahově rozdílné, že vlastně nebyly schopné pochopit hodnotový systém té druhé,“ vysvětluje Bělková.

Pro Žanetu byla na prvním místě rodina a dobré vztahy v ní, proto se vždy snažila matce i sestře vyjít vstříc. Věděla, že sestra miluje cestování, a tak nic nenamítala, i když odjela v době, kdy jejich matka ovdověla. Ale teď, když je zpět, nechápe, proč se nemůže postarat o psa, kterého sama pořídila.

Michaela zase nemohla pochopit, proč jí Žaneta vyčítá její životní styl. Měla pocit, že po nikom nikdy nic nechtěla. Počítá s tím, že se jednou taky usadí, ale dokud to jde, chce žít svobodně. Změnit hierarchii hodnot u sester se nepodařilo, ale na druhou stranu to ani nebylo cílem mediace.

Co se ale naštěstí podařilo je to, že se sestry o něco víc pochopily a obnovily komunikaci. „Žaneta si uvědomila, že za jednání své sestry nenese zodpovědnost, Michaela zase pochopila, že Žaneta se jí plete do života, protože o ni má starost,“ uzavírá své vyprávění Kateřina Bělková.

A jak to dopadlo s pejskem? Žaneta pomohla najít Michaele pronájem, kde bude moct mít psa u sebe a který bude poblíž místa, kde bydlí Žaneta, tak, aby ho v případě potřeby mohla vyvenčit a nakrmit.

Ne vždy jsou vztahy v rodině ideální. Jak to vypadá, když je místo sourozenecké lásky nenávist?