Článek
Chcete-li se utvrdit v tom, že sportujete správně, nebo potřebujete poradit, s jakým pohybem vůbec začít, abyste si neublížili, jste tu správně. Ať už jste zdraví, nemocní, hubení nebo s kily navíc – jděte na spiroergometrii. Poznáte limity svého těla!
Jak to funguje?
Představte si, že šlapete na speciálním stacionárním kole (ergometru), případně běžíte na pásu, přitom dýcháte přes masku a přístroje kolem vás měří, jak na tom jste (tak jako Daniel Craig při testech v nejnovější bondovce!).
„Spiroergometrie se skládá ze dvou částí. Spirometrie analyzuje funkci vašeho srdce a plic – kolik kyslíku spotřebujete při maximální fyzické zátěži, jaká je kapacita plic, kolik vydýcháte oxidu uhličitého a podobně. A současně se registruje zátěžové EKG. Podobně jako při klasickém EKG máte na různých místech těla připevněné elektrody, v tomto případě však testuje váš kardiovaskulární systém při zátěži, “ vysvětluje Doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc. z Centra individuální péče VFN v Praze.
Samotné zátěžové vyšetření trvá zhruba 10 minut, nezbytně mu však předchází podrobná klinická prohlídka vašeho těla. A nebojte se, že by vás snad „odrovnalo“. Zátěž se stupňuje podle věku, pohlaví, sportovní aktivity. Navíc je každý člověk sledovaný „on-line“, a podle okamžitě vyhodnocených ukazatelů lze vyšetření ukončit dříve, nebo naopak později.
Cyklistiku zvládnou jak lidé štíhlí jako proutek, tak i jedinci s nějakým tím kilem navícFoto: isifa
Co se dozvíte?
„Vyšetřením zjišťujeme různé složky kardio-respirační zdatnosti, včetně vytrvalosti, síly, rychlosti, obratnosti, a to ve vzájemných kombinacích. Klientovi pak podle výsledků doporučíme vhodný pohybový program,“ říká docent Vilikus a popisuje:
- Zjistíte od nás, jaká je vaše maximální tepová frekvence i spotřeba kyslíku při zátěži.
- Zjistíte, jaká je vaše optimální tepová frekvence pro sportování, při jaké tepové frekvenci budete hubnout, zvyšovat kondici.
- Odborník vám poradí, jaké sporty dělat, i pokud jste nemocní.
- Odborník vám „ušije na míru" cvičební plán – doporučí konkrétní pohybové aktivity, i jak dlouho a často byste je měli provádět.
Pokud se například odhalí, že máte maximální tepovou frekvenci 200 tepů za minutu, teoreticky by vaše optimální tepová frekvence při pohybu mohla být 150 tepů za minutu. A to je právě teorie. „Optimální intenzita zátěže není daná jen maximální tepovou frekvencí, hraje tam roli věk, pohlaví, dosavadní pohybová aktivita, aerobní fyzická zdatnost… Až podle výsledku spiroergometrie kvalifikovaně stanovíme vhodnou intenzitu zátěže,“ upozorňuje lékař.
Srovnejte si například dvě čtenářky ve věku kolem 40 let – Alenu a Gábinu. Oběma se naměřila maximální tepová frekvence 200 tepů za minutu, obě měly normální EKG, obě jsou zdravé, takže teoreticky by mohly sportovat při tepové frekvenci asi 140 až 160 tepů za minutu. Ale zatímco u trénovanější Aleny lze doporučit i 160 tepů za minutu, u netrénované Gábiny asi 140 tepů za minutu.
Hlídejte si nejen správně zvolenou tepovou frekvenci, ale také pitný režimFoto: isifa
Stejný věk, jiné cíle
Výsledky spiroergometrie jsou tedy úžasné v tom, že prozradí vaše fyzické možnosti. Vy však musíte vědět, proč chcete vyšetření absolvovat. Například Alena běžně sportuje a chce ještě zvýšit svou kondici. Zjistí tak svoji optimální hodnotu tepové frekvence a může s ní dále pracovat: „Doporučil bych jí v dané tepové hladině sportovat obden po dobu 70 až 80 minut a volit například běh, kolo, spinning, na výběr je řada možností,“ říká osobní trenér a výživový specialista Josef Bittner z firmy Vitality Brno. Naopak Gábina dosud nesportovala, ale vadí jí, že se zadýchává do schodů; jí by trenér poradil sportovat dvakrát týdně, po dobu 50 až 60 minut. A podobně jako Alena si může zvolit z mnoha sportů.
Chcete zhubnout?
Máte kila navíc a sportujete, co vám síly stačí, avšak nehubnete? Není divu. Kdybyste šli na spiroergometrii, zjistili byste také, jaká je vaše aerobní zóna – tepová hranice, při které se maximálně spaluje tuk. A právě tuto tepovou frekvenci máte dodržovat – méně ani více nepřinese kýžené výsledky.
Pohyb pro každého
Máte vysoký krevní tlak? Cukrovku? Bolí vás klouby? Zkrátka nejste zcela fit, avšak nejedná se o akutní onemocnění? I vy se můžete hýbat, ale než začnete, je třeba mít svou nemoc pod kontrolou. „Například pokud vás trápí revmatoidní artritida, váš revmatolog stanoví limity a my se snažíme navrhnout takovou pohybovou aktivitu, aby se vaše potíže nezhoršily, a přesto se podařilo udržet nebo i třeba zlepšit vaši fyzickou zdatnost. Rozsah pohybové aktivity i její trvání jsou pak limitovány bolestí – je to varovný signál, že dále nemáte v pohybu pokračovat,“ uvádí docent Vilikus.
Tak vidíte, sportovat může téměř každý, tak se do toho pusťte!
