Speciál o varných deskách do kuchyně: Jaké můžete mít a co všechno umí?

V základu rozlišujeme desky plynové a elektrické. Nejstarší typ elektrických desek s litinovými plotýnkami se také prodává, ale co do obliby ho překonaly desky sklokeramické, a hlavně indukční. V čem se liší?

Plynové varné desky slibují rychlý ohřev i dobrou regulaci plamene. „Také jsou nejméně technicky náročné a prakticky bezporuchové. Kvalitní plynová deska by měla mít pojistku proti zhasnutí plamene a automatické zapalování,“ uvádí Lenka Mastešová ze společnosti Euronics. Udržovat ji v čistotě je ale náročnější.

Obecně se pod pojmem sklokeramika rozumí deska s elektrickými topnými spirálami, které ohřívají varné zóny. „Na tuto desku lze použít nádobí z jakéhokoli materiálu,“ připomíná Pavel Trka ze společnosti Whirlpool. Ovšem když vám třeba vykypí hrnec a tekutina zateče mezi rámeček a sklokeramický základ, hůře se čistí. Anebo si lze pořídit i model bez rámečku (což platí také pro indukci).

Zásadní rozdíl mezi indukční deskou a všemi ostatními je v tom, že indukce ohřívá jen dno varné nádoby. Když hrnec odstavíte, vaření se ukončí. Příznivci indukce argumentují právě rychlostí vaření, krátkým časem chladnutí, tudíž vyšší bezpečností, i snadnou údržbou – co přeteče, to setřete hadříkem, a díky nízké teplotě okolí varných zón se rozlitá jídla nepřipečou.

U indukčních desek se uvádí, že vařit na nich lze jen v nádobí s magnetickým dnem. „Zkuste si jednoduchý test s magnetem. Nádobí, na které se magnet chytne – což může být případ i vašich starých smaltovaných hrnců – můžete bez obav použít,“ nabízí tip Lenka Mastešová.

Desky se nejčastěji vyrábějí ze smaltu, nerezu a sklokeramiky, rozdíl je hlavně při údržbě. Ale i tomu se dá pomoci; někteří výrobci používají speciální povrchy, jež usnadňují čištění. A jak se desky ovládají? Knoflíky, dotekem nebo takzvaným sliderem – tažením prstu po ovladači.

Tloušťka desek sklokeramických a indukčních se pohybuje v řádech několika centimetrů, šířka obecně je 60 cm, ale na trhu najdete i větší, či dokonce menší. Totéž platí o počtu varných zón. Běžné jsou čtyři, větší rodina užije třeba i šest. „U indukcí jsou skvělé duální zóny, které propojí dvě plotýnky v jednu rozměrnou, na kterou je možné umístit velký, třeba oválný hrnec,“ vysvětluje Lenka Mastešová.

„Při vybavování starého domu vždy zkontrolujte elektrickou síť. Současné varné desky na elektřinu vyžadují silnější elektrický jistič, než bylo ve starší zástavbě běžné. V případě dvoufázového jističe by mohl chod všech varných zón zároveň vyhazovat pojistky,“ uvádí Kristina Hlaváčková.

Ale i to se dá řešit – prodávají se indukční desky, které umožňují zvolit maximální příkon s ohledem na použitý jistič. „Při nastavení nejnižší hodnoty příkonu je možné desku připojit na 230 V,“ říká Pavel Trka.

Poslední bod výběru představují nabízené funkce. Samozřejmostí je dětská pojistka. Praktická je i funkce, když potřebujete na chvíli přerušit vaření – deska si pamatuje nastavení, a když k ní přijdete, ve vaření plynule pokračujete dál.

Jiné technologie ještě více šetří energie například s ohledem na teplotu nádoby, další hlídají čas na každé varné ploše zvlášť, dokážou udržovat stálou teplotu uvařeného pokrmu, hodí se i indikátor zbytkového tepla a tak bychom mohli pokračovat.

Co je pro vás důležitější – zdroj energie, její úspora, nebo nabízené funkce?