Článek
Šlápnout vedle, jak se obrazně řečeno říká, můžete hned při výsadbě růží, ale někdy také třeba i přílišnou, či naopak nedostatečnou péčí. Na co si dát pozor?
Kam s nimi
Růžím vadí místo, kde je převážnou část dne stín a těžká jílovitá půda. Tyhle květiny patří na slunce, zvládají ale i polostín. Nejlépe se jim tedy daří na jižní, jihovýchodní či jihozápadní straně zahrady. Myslete i na deklarovanou šířku rostliny, z níž se vychází při výsadbě. „Například mnohokvěté a velkokvěté růže potřebují prostor 0,4 až 0,5 metru, ale třeba vzrůstnější keřové nebo pnoucí růže až 1 metr,“ uvádí Vladimíra Prouzová, zástupce značky Kordes. Příliš hustá výsadba na místech, kde málo proudí vzduch, může podporovat šíření chorob.
Na co pozor při výsadbě
Obecně platí: záhonové růže je třeba sázet tak, aby místo štěpu (očkování) bylo asi 5 centimetrů pod zemí, jen u stromkových růží respektujte hloubku, ve které byla rostlina vysazená v kontejneru. Proč? Když místo štěpu schováte pod zem, přirozeně ho chráníte před mechanickým poškozením a povětrnostními vlivy (vysušení či zmrznutí).
Po výsadbě je nenechte žíznit
Když vysadíte novou růži, prvních pár týdnů ji opravdu důkladně zalévejte. „Hlídání vláhy je důležité jak při výsadbě prostokořenných sazenic, tak kontejnerových růží. Jde o to, že substrát, ve kterém je růže zasazená, docela rychle vysychá. Než tedy rostlina prokoření do okolního terénu, potřebuje dostatečnou zálivku,“ připomíná Vladimíra Prouzová.
Jak je průběžně zalévat
A co běžná zálivka? „Často zalévat růži lehkou sprškou, a navíc přes list je chyba. Růže koření hluboko, i víc než 50 centimetrů pod zemí, proto malá množství každodenní zálivky nemají smysl. Navíc permanentním vlhčením listů podporujete houbové choroby. Růže stačí zalévat jednou týdně, jen v horkém létě dvakrát týdně, a to plnou konví rovnou ke kořenům rostliny,“ upřesňuje Hana Veselá ze společnosti Obchod s růžemi.
Na choroby a škůdce je nejlepší prevence
Nejzdravější růže se obejdou bez jakékoli chemické ochrany před houbovými chorobami. Odolnost mají prostě v genech. Méně odolné odrůdy ošetřujte postřikem (fungicidy). Zatímco mšice vás můžou připravit o květy, choroby zase o pěkné listy. Například černá skvrnitost způsobuje nevzhledné černé „stopy" na listech, jejich postupné žloutnutí a opadávání. Při fatálním napadení houbovými chorobami růže navíc oslabuje a nasazení květů může být menší.
Kdy je prořezávat
„Zásadní řez růží, a to u všech odrůd, se děje na jaře. Nemusíte hlídat datum v kalendáři, nejlepší je to v době, kdy kvete zlatice. Pak už do růží příliš nezasahujte, vysilovaly by se. Všechny skupiny kromě pnoucích lze zkrátit až o dvě třetiny. Pnoucí růže upravte tak, aby finální délka vyhovovala výšce opory, případně přestárlé pnoucí růže můžete zmladit vystřiháním nejstarších výhonů u paty keře,“ uvádí Vladimíra Prouzová.
A proč nestříhat růže na podzim? Až na jaře mnohem lépe posoudíte stav rostliny, odstraníte zmrzlé a poškozené výhony a necháte růst jen ty nejlepší.
Jak sami vidíte, správná výsadba a péče není až tak složitá. Přejeme vám šťastnou ruku při výběru té nejkrásnější růže na vaši zahrádku!