Špatný manžel, dobrý otec. Odejít, či zůstat?

Rozchod je vždy a za všech okolností stresová záležitost. Ale čím více negativních vlastností váš partner má, čím víc vás štve, čím horší je život s ním, tím snadnější je opustit ho. Jenže, co když vám vaše rozhodnutí komplikuje fakt, že k dětem se chová skvěle, ony ho milují, visí na něm a nedají bez něj ani ránu?Od takového muže už se neodchází vůbec snadno…

Podle odborníků je tohle jeden z nejčastějších a také nejtěžších vztahových problémů, které ženy řeší. Je zcela běžné, že ačkoli manželství nefunguje a ony nejsou spokojené, takříkajíc se obětují pro děti, protože ve vztahu s nimi jejich partner funguje skvěle. „Odcházet od milujícího otce, o kterém vím, že ho děti zbožňují, je úplně jiný případ než opouštět nesnesitelného ničemu, od kterého si oddechne celá rodina. To vnitřní zvažování je velmi nepříjemné,“ potvrzuje psycholožka Katarína Lomská Filasová z Centra pro zvyšování psychické odolnosti. Ale ať už je muž dobrý nebo špatný otec, nespokojenost ve vztahu ženskou psychiku negativně ovlivňuje. Nejběžnější jsou následující pocity:

A děti to bohužel vždycky vycítí, takže rozhodnutí učiněná ve smyslu „kvůli dětem“ nebývají nejšťastnější.

V první fázi byste se měly zabývat tím, proč jste nespokojené, a ne tím, jak případný rozchod zvládnou děti. Pomůže prý pravdivě si odpovědět na otázky typu „na co přesně máte vztek“, „co přesně je vám líto“ a „co přesně vám na vztahu vadí“. Odpovědi by měly být co nejvíc konkrétní! Takže žádné „už to není jako dřív“, ale „manžel si mě nevšímá, už rok jsme spolu nikde nebyli, tři roky jsme neměli dovolenou“ a podobně. „Já bych doporučila i návštěvu odborníka, který jim důvody jejich nespokojenosti pomůže najít. Velmi často se totiž ukáže, že to, co vypadá jako děsivý problém, je řešitelné,“ vysvětluje Katarína Lomská Filasová.

Tip redakce: O tom, že manželství mohou zničit i malichernosti, se dočtete v článku Hlouposti, které mohou zabít lásku!.

A i kdyby manželé nebyli ani s pomocí odborníka schopni svůj vztah urovnat, může vám pomoci vědomí, že jste pro záchranu manželství udělaly skutečně maximum. Jednoduše je velmi dobré si ověřit, že jiné řešení než rozchod neexistuje.

Zapomenout na vlastní štěstí a spokojenost a vše dělat ve jménu dětí ale rozhodně není nejlepším řešením. Jak už bylo řečeno, děti poznají, když není jejich matka (případně i otec) spokojená, a nemá to na ně dobrý vliv. „Bez ohledu na to, jak moc se budete snažit přetvařovat, děti vědí, že vám není dobře. A vy jim tím vlastně říkáte ,nezáleží na tom, co chcete a jak se cítíte, hlavně musíte všechno nepříjemné vydržet a snášet',“ říká Katarína Lomská Filasová. Podle ní je dost pravděpodobné, že si děti tuto rovnici vštípí a v dospělosti se podle ní budou řídit.

A navíc nešťastná a nevyrovnaná matka není zcela ideální! „Matka, která je dlouhodobě nespokojená a frustrovaná, má daleko blíž k tomu různě trestat, vyčítat a zlobit se. Spousty drobností, které by dětem za normálních okolností prominula, najednou neprojdou, protože ona se ve skrytu duše zlobí, že kvůli nim musí žít tak neradostný život,“ popisuje Katarína Lomská Filasová.

Podle odborníků v podstatě existují dvě možnosti. Buď rozchod, nebo setrvání ve vztahu, ovšem bez předstírání. Hlavní pravidlo totiž zní, že dětem je potřeba vše jasně vysvětlit a pravdivě popsat. „Rodiče by měli být k dětem upřímní. Není dobré hrát před nimi žádné divadlo, jak se mají maminka s tatínkem rádi, když to tak není,“ radí Katarína Lomská Filasová. Podle ní není nic špatného na tom, dětem jasně říci, proč a za jakých podmínek spolu rodiče zůstávají.A tak třeba na dotaz dítěte „máte se s tatínkem ještě rádi?" řekněte, že ano, ale už to není taková láska jako před lety. „To se někdy stává, že city dospělých se změní. Ale máme tebe, a proto spolu zůstaneme, protože tě chceme společně vychovat. Jsi pro nás nejdůležitější na světě, proto jsme se takhle rozhodli," můžete s klidným srdcem říci.

Tip redakce: Udržovat vztah za každou cenu a jakýmkoli způsobem opravdu dobré není. Dočtete se o tom v článku Jak zachránit vztah? Takhle ne!.

A pravidlo o upřímnosti platí i v případě rozvodu. „Pokud rodiče nebudou upřímní, děti to po čase vycítí a ztratí k nim důvěru,“ varuje Katarína Lomská Filasová. Tím, že se s dětmi mluví narovinu, se otevírá prostor pro diskusi, a to je jedině dobře. Čím víc otázek a pravdivých odpovědí, tím lépe.A jak odpovídat? Třeba takhle:

Jak byste se rozhodly vy? Volily byste rozchod, nebo byste zůstaly kvůli dětem? Nebo už máte řešení za sebou? Co jste vašim dětem přiznaly? Poraďte ostatním v diskusi!