Hlavní obsah

Útěk z domova i pokus o sebevraždu: špatné známky jsou ale vysvědčením i rodičů

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Den vysvědčení se blíží a s ním i počet dětí, které se začínají bát, jak to letos dopadne. Známky by ale rozhodně neměly být důvodem ke strachu. Školáci mohou zareagovat i zkratkovitě a bohužel nevratně. Jak povzbudit dítě, které se bojí, že bude mít špatné známky?

Článek

Pracovníci linek důvěry se ani nemusí dívat do kalendáře. To, že se blíží vysvědčení, poznají podle počtu dětí, které k nim volají a hledají pomoc kvůli strachu ze špatných známek na vysvědčení. Psychologové, učitelé i ostatní odborníci nabádají rodiče, aby ze známek nedělali strašáka. Je to bohužel důvod dokonaných či nedokonaných sebevražd, případně útěků z domova. Statistiky jsou neúprosné, kvůli vysvědčení si sáhne ročně na život asi 40 dětí.

Vysvědčení i pro rodiče

Přísní rodiče by se měli trochu zamyslet. Dítě i oni podle celoročních výsledků tuší, co je na vysvědčení čeká, nejde o žádný blesk z čistého nebe. Není tedy důvod, aby reagovali překvapeně a nepříjemně. Pokud jsou pro ně známky překvapením, pak to svědčí spíš o jejich nedostatečném zájmu během roku a měli by přemýšlet ne o selhání dítěte, ale jich samotných.

Samé jedničky, nebo...

Pedagogové bohužel často sledují, jak jsou některé děti dlouhodobě tlačeni svými rodiči k nadstandardním výsledkům, kdy je jednička jedinou akceptovatelnou známkou. „Měli byste dítě opakovaně ujišťovat, že když nebude mít samé jedničky, nestane se rozhodně žádná tragédie. Dětská psychika je velmi křehká a nekompromisní přístup vyvolává zbytečně strach a stres. Školní výsledky byste měli sledovat průběžně po celý rok, v klidu o nich s dítětem mluvit a také jej průběžně chválit. Dárek za vysvědčení tento způsob rozhodně nenahradí,“ říká sociální poradkyně Janeta Knoteková.

Místo napětí a stresu je nejlepší navodit atmosféru těšení se na prázdniny, úlevu od školních povinností. Něco ve stylu – co bylo, to bylo, odpočineme si a začneme společně lépe v dalším školním roce. Zvláště úzkostným dětem vyprávějte historky z vašeho dětství, a že jste taky nebyli vždycky jedničkáři. Případně uvádějte příklady slavných, kterým to ve škole také nešlo. „A především dítě ujistěte, že ho nemáte rádi kvůli výkonu a známkám, ale kvůli jemu samému,“ říká psycholožka a terapeutka Martina Školníková z pražského Institutu Origanum.

Vysvětlete mu, že by to samozřejmě znamenalo zabrat v učení, ale že určitě společně najdete cestu k tomu, aby si mohlo prospěch v dalším roce zlepšit. Domluvte si, že si koncem prázdnin popovídáte a najdete něco, co by mu ulehčilo učení – ať jde o doučování, komunikaci s učiteli nebo jinou pomoc.

„Říkat dítěti, že třeba nepojede o prázdninách na tábor nebo s rodiči k moři, ničemu nepomůže. Rodiče by měli děti vést k pochopení příčiny špatného výsledku, protože jen tak se dá pracovat na nápravě,“ říká lektor pro práci s mládeží a ředitel křesťanské organizace Maranatha, Juraj Turóci.

Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Trojka z matiky, ale ta krásná jednička z tělocviku!Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Kdy hledat pomoc

Nicméně i přes veškerou vaši snahu se může stát, že bude brát dítě špatné známky tragicky. Pokud na něm vidíte, že ho něco trápí a že se jeho chování změnilo, zvláště v době kolem vysvědčení, neberte to na lehkou váhu a nebojte se kontaktovat odborníka. „Můžete oslovit školního psychologa nebo interventa a metodika prevence – to jsou učitelé, kteří se zabývají na škole poradenstvím spolu s výchovnými poradci,“ radí Veronika Dostálová, psycholožka z centra pro psychologii a terapii Interse v Praze. Využít můžete také telefonickou Rodičovskou linku.

Související témata:

Načítám