Článek
Za parodontitidou se skrývá nedostatečná zubní hygiena, a ani ti, kteří si chrup čistí i za pomoci mezizubních kartáčků a nití, nejsou stoprocentně v bezpečí. (Zajímavé věci někdy ukáže třeba testování vyčištění zubů!)
Parodontitida, která je hned za zubním kazem nejčastějším onemocněním vůbec, vzniká jako důsledek působení bakterií, které se usazují na zubech a dásni a uvolňují toxiny.
„Je to chronické onemocnění závěsného aparátu zubu. Proces začíná zánětem dásní. Neléčený zánět postupuje hlouběji do závěsného aparátu, napadá alveloární kost, vazivové tkáně. Kost se následně začne rozpouštět a ubývat,“ popisuje Bc. Jana Křepelková, dentální hygienistka spolupracující se značkou Philips.
Vetřelec v ústech
Největší nebezpečí pro zuby se tedy ukrývá v mikrobiální struktuře na jejich povrchu, v zubním plaku. Ten se na zubech začne usazovat prakticky okamžitě po vyčištění, ale zpočátku není příliš nebezpečný.
„Na začátku procesu tvorby plaku jsou bakterie, které zpracovávají cukry za vzniku organických kyselin – časní kolonizátoři, způsobující zubní kaz. Pokud není plak pravidelně odstraňován, zvětšuje postupně svůj objem a vznikají v něm dobré podmínky pro růst další skupiny bakterií – pozdních kolonizátorů, způsobujících zánět dásní a následně parodontitidu,“ vysvětluje MUDr. Ladislav Korábek, CSc., ze Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha. „Zubní kaz a nemoci parodontu proto mají vlastnosti infekčních nemocí.“
Jak zahnat nebezpečí? Nepodléhejte mýtům!
Tvrzení:Všichni v rodině měli špatné zuby, genetiku nepřevezeš
Pravda: Tak to je nesmysl, špatné zuby se nedědí. Co se ale dědí, je návyk špatného čištění zubů a vůbec celkové ústní hygieny. Ošetřovat chrup naučí své potomky rodiče. Teprve v dospělosti se mnoho lidí od zubní hygienistky dozví, že celá léta o zuby „pečovali“ špatně. Dědičnost vás ale může dostihnout v jiných případech – velikost nebo zažloutlé zuby jsou dědičné.
Tvrzení: Čím tvrdší kartáček, tím lepší
Pravda: Ani propagovaný kartáček nemusí být nejlepší. Nejvhodnější není příliš tvrdý – může poškodit sklovinu i dásně, ani extrémně měkký – nevyčistí. Tedy v případě, že nebudete dodržovat časový limit 20 minut... Nejvhodnější jsou středně měkké kartáčky, které se jednou za dva měsíce vymění. Po onemocnění chřipkou nebo angínou okamžitě!
Tvrzení: Drahá pasta čistí skoro sama
Pravda: Cena není rozhodující, základ je dobrý kartáček, technika a dostatečná doba čištění. Jde to i bez pasty, ta ale celý proces zkracuje. Pasty nabízejí i hojivé a antiseptické účinky, pomáhají snižovat citlivost krčků nebo vyspravit počínající mikroskopické defekty zubní skloviny.
Tvrzení: Když není čas, použijte ústní vodu
Pravda:Ústní voda nečistí, odstraní ale zbytky mechanicky očištěného plaku a také osvěží dech.
Tvrzení: I čištěné zuby mají problémy
Pravda: Zuby je potřeba čistit dvakrát denně. Pro méně dostupné zóny přidejte nitě a mezizubní kartáček. Nevyhýbejte se zubní hygienistce, může najít včas chyby v technice a odstraní zubní kámen, vzniklý mineralizací zubního plaku.
Tvrzení: Žvýkačky vytahují výplně
Pravda: Žvýkačka vytáhne jen dosloužilou zubní výplň, prasklou nebo ze zubu s kazem. Žvýkačka bez cukru zvyšuje tvorbu slin, které pomáhají smýt ze zubů zbytky jídla a neutralizovat kyseliny plaku na zubech. Nenahradí čištění zubů kartáčkem!
Máte problémy s parodontitidou? A jak je řešíte?