Článek
Spálová angína se často zaměňuje se spálou. Jde však o dvě choroby, které mají stejného původce – streptokoka skupiny A. Tento streptokok produkuje jedy, jež se uvolňují do krve a na kůži pak vyvolávají pro nemoc typickou vyrážku. Uvádí se ale také, že spálová angína je jedním ze dvou typů onemocnění souhrnně označovaného jako spála. Druhým typem je pak raná spála. Při ní se ovšem bakterie dostane do těla přes poraněnou kůži, nemoc se projevuje většinou jen vyrážkou a chybí u ní bolest v krku příznačná pro spálovou angínu.
Spálová angína: Rychle se šíří mezi dětmi
Oficiálně se spálová angína jmenuje streptokoková angína se spálovým exantémem. Nemoc se přenáší kapénkami a je vysoce infekční. Onemocnět můžete při úzkém kontaktu s nemocným člověkem nebo s předměty, jež používal (hračkami, nádobím nebo ložním prádlem). Když začne řádit ve školním či školkovém kolektivu, je třeba se mít na pozoru, a pokud začne dítě pobolívat v krku, vyhledejte raději lékaře. I když se onemocnění týká nejčastěji dětí ve věku 3 až 10 let, postihnout může i dospělé, hlavně ty s oslabenou imunitou. Častěji ale bývají jen přenašeči bez jakýchkoliv příznaků. Případně se u nich objevuje angína bez vyrážky.
„V populaci se vyskytuje přibližně 10 procent bezpříznakových nosičů původců onemocnění spálou či spálovou angínou – streptokoky, přičemž nařízení plošného provádění výtěrů z krku v kolektivech se nenařizuje. Takové plošné testování dětí na výskyt streptokoků je nepřínosné, protože nelze podávat antibiotika osobám, které nejeví klinické příznaky onemocnění,“ uvádí MUDr. Dana Taclová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Příznaky spálové angíny
Spálová angína se projevuje jako běžná angína na prvním místě bolestí v krku (Levné, ale zázračné! 7 tipů, jak zatočit s bolestí v krku) a horečkou (Na horečku přírodní cestou: bylinky, lázeň i kuličky). S tím se pojí únava, schvácenost, malátnost, bolesti hlavy, zvracení a bolesti břicha. Někdy se může objevit i chrapot, hnisavá rýma, zvětšení a bolest mízních uzlin na krku. Časté jsou také zvětšené mandle, čepy na nich, bílý povlak na jazyku a po pár dnech červený tzv. malinový jazyk. Při těchto projevech se provádí výtěr mandlí na přítomnost streptokoka a CRP test, jenž zjišťuje, zda je v těle zánět.
Chce to antibiotika
To, že jde o spálovou angínu, zjistíte podle vyrážky, která se objeví většinou po jednom až dvou dnech. Poznáte ji podle malých světle červených pupínků velikosti špendlíkové hlavičky. Vyrážka se většinou vyskytuje na podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách. V některých případech může vyrážka vypadat jako tzv. husí kůže – kůže je jen drsná, ale její barva se nemění.
Na spálovou angínu zabírají antibiotika (penicilin). I pak je třeba dodržovat klidový režim. Inkubační doba je krátká – 2 až 5 dní, u rané spály dokonce jen 12 hodin. Infekční je pacient v inkubační době a dva dny od vypuknutí příznaků. Je proto třeba, aby se vyhýbal ostatním. Léčbu antibiotiky je dobré doplnit probiotiky, aby došlo k obnovení střevní mikroflóry.
„Po dobrání antibiotik by měl nemocný přibližně deset dnů zůstat doma mimo kolektiv. Onemocnění totiž neposkytuje trvalou imunitu a pacient by se tak mohl znovu nakazit,“ varuje dětská lékařka Karolína Doležalová z Thomayerovy nemocnice v Krči.
I komplikace mohou nastat
Nemoc má téměř u poloviny pacientů mírný průběh, výjimečně se mohou objevit komplikace jako absces (dutina ve tkáni vyplněná hnisem), zánět se může rozšířit do středouší, nosních dutin nebo do kostí. Jedinou účinnou prevencí je dostatečné dodržování hygieny, hlavně v kolektivu.
V minulosti byly spála nebo spálová angína závažnými chorobami, na které malé děti poměrně často i umíraly. V současnosti u téměř poloviny pacientů probíhá mírně. Bohužel proti ní ale neexistuje očkování a může se opakovat. Důležité je hlavně nezanedbat léčbu antibiotiky. Jinak hrozí poškození srdce či kloubů, revmatická horečka i poruchy nervové činnosti.