Sousedský spor skončil láskou. Sblížil je štěkající pes

Život je někdy složitý a snadno se dostanete do konfliktních situací, s jejichž řešením si jednoduše nevíte rady. Pomoci v takových chvílích mohou mediátoři. Přinášíme vám další příběh z praxe mediátorky Kateřiny Bělkové.

V manželství nebyla Eliška dlouhodobě šťastná, ale k rezolutnímu kroku se rozhodla až pár let před padesátkou. Rozvedla se, a začínat v tomto věku od nuly, není snadné. Problém byl především ve financích, protože Eliška se také snažila podporovat svou dceru Moniku a její roční dcerku Nikolku. Vypořádání společného jmění manželů, které by mohlo její situaci vylepšit, se táhlo a bylo v podstatě v nedohlednu.

A tak si Eliška sehnala pronájem garsonky v paneláku a vzala práci v logistickém centru, kde pracovala na dlouhé ranní i noční směny. „Doma na Elišku čekal jen její pes Alf, kterého milovala, měla ho už deset let a v době těžkého rozvodu byl jedinou její radostí,“ říká Kateřina Bělková.

Jenže Alf náročnou pracovní dobou a dlouhou nepřítomností své paničky hodně trpěl. „Eliška psa venčila, jak jen to šlo, ale kvůli dlouhým směnám pes často nevydržel,“ popisuje Kateřina Bělková. Eliška byla po nočních směnách vyčerpaná, ale rychle ještě běžela Alfa vyvenčit, uklidila byt i chodbu. Bohužel se jí stávalo, že z únavy a roztržitosti zapomínala na domovní chodbě špinavé hadry, kterými uklízela neplechu po Alfovi. „Hadry tam zapáchaly, což se samozřejmě nelíbilo sousedům. Těm vadil i celodenní Alfův štěkot, který tesknil po paničce,“ říká Kateřina Bělková.

Atmosféra v domě houstla a sousedé se začali bouřit. Předseda společenství vlastníků Miroslav (53) musel začít jednat. Vydal se za právníkem, který nabídl několik možných řešení, ale ani jedno se Miroslavovi nelíbilo. „Nakonec právník navrhl mediaci, a tak se o dva týdny později sešel Miroslav a Eliška u mě,“ dodává Kateřina Bělková.

Nejdřív hovořil Miroslav, který Elišce přes mediátorku popsal, jaké trápení mají s Alfem její sousedé. Že pes skutečně celé dny štěká a dělá rámus. Když má noční směnu, vyvádí takhle i v noci, kdy chtějí lidé spát. „Zmínil i zápach ze špinavých hadrů,“ upřesňuje Bělková.

Pak se slova ujala Eliška, která se rozplakala a upřímně Miroslavovi vylíčila svou situaci. Mluvila o rozvodu, o tom, že jí zůstal jen pes a že dokud nedojde k majetkovému vyrovnání s exmanželem, nemá jinou šanci, než žít v pronájmu. Že neví, co má dělat, že zkoušela už Alfovi podávat i tablety na uklidnění, ale nic nezabírá. „V tu chvíli Miroslav už nervózně poposedával. Když Eliška zmínila tablety na uklidnění, vstal a řekl, že tohle nepřichází v úvahu. A přišel s návrhem,“ vzpomíná Kateřina Bělková.

I Miroslav má psa a je milovníkem zvířat, proto Elišce nabídl, že v době, kdy bude v práci, může venčit i Alfa. Ona slíbila, že samozřejmě uklidí veškerý nepořádek po psovi, zbaví se špinavých hadrů a společnou chodbu dá do pořádku.

Nakonec se ale Miroslav nevzdal venčení Alfa ani ve chvílích, kdy byla Eliška doma. Začali vyrážet na procházky všichni společně. „Při těchto vycházkách Eliška s Miroslavem zjistili, že si velmi dobře rozumí. A netrvalo dlouho a stali se z nich partneři nejen při venčení, ale i ve společné cestě životem,“ dodává Kateřina Bělková.

Jména a okolnosti příběhu byly změněny tak, aby nebyla porušena mlčenlivost, ke které se mediátor zavazuje. 

Jít do pronájmu a do malé garsonky byla pro Elišku v podstatě jediná možnost. Protože zůstat po rozvodu v jednom bytě s ex? Nejhorší možné řešení!