Šopák: Vypěstujte si ho na balkoně!

Krásně barevná, voňavá, ale především chutná a pěstovaná bez přemíry chemických postřiků a umělých hnojiv – taková zelenina je nejlepší nejen na letní salát. Že ji nemůžete v obyčejných obchodech sehnat a ta bio je drahá? Pusťte se do vlastního balkonového pěstování s námi.

Pro pěstování zeleniny je ideální teplý a světlý balkon či lodžie s orientací na jih či až západ. Pozor! „Místo by mělo být chráněné před deštěm, ten může pěstování rostlin v nádobách zkomplikovat. Rostlinky přece jen vyžadují jiné podmínky než pěstované volně na záhonku." říká Magda Lebišová z firmy Rozkvetlydomov.cz.

Ale i pro balkonové typy platí, že k životu musejí mít dostatek zeminy, která pojme velké množství vody i živin. Proto si na ně pořiďte velké květníky, minimálně velikosti desetilitrového kýble. Je jedno, zda dáte přednost dřevu nebo plastu, ten je ale levnější.

Nádoba musí mít drenážní otvory pro odtok přebytečné vody. Pod květináč postavte misku. Zadrží přebytečnou vodu, aby zcela neodtekla. Voda se pak zase vsákne do zeminy, až ji rostlina spotřebuje nebo se odpaří. Množství zálivky vždy volte adekvátně k velikosti rostliny a jejím požadavkům. Malá rostlina má nižší potřebu zálivky než velká rostlina s plody. Ohled musíte brát také na teplotu vzduchu. Při nižších teplotách zalévejte méně, při vyšších více. Používejte odraženou vodou, nejlépe ráno nebo večer.

Do nádob si pořiďte speciální zeminu pro pěstování plodové zeleniny a užitkových rostlin a nezapomínejte, že ji musíte udržovat kyprou a s dostatečným množstvím živin. „Mně osobně se osvědčil substrát gramoflor, který obsahuje jak velmi kvalitní rašelinu, tak dostatečné množství jílové složky pro poutání živin, startovací hnojivo a smáčedlo pro snazší zálivku přeschlého substrátu,“ nabízí svou zkušenosti Magda Lebišová.

Při nákupu rostlin – pokud nejste zruční pěstitelé, dejte raději přednost sazenicím před výsevem – hledejte šlechtěné druhy zeleniny. Poznáte je podle označení F1, které se uvádí za názvem odrůdy. Jsou vitální, a navíc nabídnou hodně plodů.

„U rajčat zvolte ty s keříčkovým nebo převislým vzrůstem a drobnějšími plody, ideální jsou například cherry rajčata nebo rajčata koktejlová se žlutými i červenými plody,“ doporučuje Magda Lebišová a těm, kdo mají třeba na balkoně dost prostoru, klidně dovoluje pěstovat i tyčkové druhy.

Ale pozor, pokud se vám nedařilo pěstování rajčat na běžném záhonku, nepočítejte s tím, že v květníku to bude jednodušší. I zde jsou minimálně stejně náročné a budete je muset zaštípávat a tyčkové druhy i vyvazovat k opoře.

Do šopského salátu potřebujete i okurky, na balkoně vám vyrostou jak nakládačky, tak dokonce salátové. Ty ale vyžadují v období tvorby plodů vydatnou zálivku. Jinak zaschnou a opadají. V drtivé většině případů jde o plazivé odrůdy, kterým klidně můžete vyrobit svislou síťovou oporu a ony se vám po ní budou šplhat vzhůru. Když je budete chtít pěstovat vodorovně, jsou poměrně náročné na místo – šlahouny mohou dosahovat až několika metrů a obtížně se stáčejí na malý prostor.

Věřte, že pokud se pustíte do pěstování paprik, tak možná nakonec sundáte truhlíky s letničkami, protože tato zelenina je svou krásou nahradí. Během dozrávání se totiž různě vybarvují, vypadají v truhlíku velmi efektně. Stejně hezké jsou drobné pikantní chilli papričky, kdy vysazujete do truhlíku čtyři nebo pět rostlin. Ale pozor, jsou citlivé na přemokření půdy, nesnášejí nadbytečnou zálivku. Papriky jsou většinou asi 30–80 centimetrů vysoké keříky. V případě těch vyšších je občas třeba vyvázat je také za kmínek k tyčové opoře.

Když je budete průběžně sklízet, budou vám v sezoně opakovaně nakvétat a rodit delší dobu.

Pokud chcete, aby se rostlinám na vašem balkoně dařilo, je třeba nejen jim dopřát pravidelnou zálivku, ale také je přihnojovat, nejlépe krystalickým hnojivem při každé zálivce. V období růstu by měly rostliny dostávat hnojiva bohatá na dusík, v období kvetení a tvorby plodů jim dopřejte typy s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Že jste se chtěli právě tomu vyhnout? Jde o to, že zelenině potřebujete dodat látky, které jsou tam, kde roste přirozeně, v půdě normálně obsažené. Bez těchto prvků zelenina dostatečně nevyroste a nebude bohatě plodit.

Umělá hnojiva lze narozdíl od přírodních snadno dávkovat, stačí dodržovat návod a žádných zvýšených hodnot se opravdu nemusíte obávat. Jen pozor na takzvanou ochrannou lhůtu. Znamená, že můžete úrodu konzumovat až po určité době od skončení hnojení. Tato lhůta je různá a vždy se uvádí na obalu hnojiva. Zcela se pak eliminují jakákoli rizika.

Pokud zvolené rostlině poskytnete ideální podmínky, lze na balkoně v nádobě vypěstovat opravdu lahodný šopák. Balkánský sýr si ale raději kupte v obchodě!