Sójové „mléko“: Pít, nebo nepít?

Ještě pár let zpátky se sójová nebo jiná rostlinná „mléka“ považovala za speciální potravinu, k níž se musejí uchylovat jedinci, kteří mají potíže s laktózou či alergií na mléko. Dneska vám ale řada zdravých lidí řekne, že kravské mléko vůbec nekupuje a rovnou sahá po rostlinné variantě. Volba pak nejčastěji připadne na sójové mléko – je nejdostupnější a nejlevnější.

Už v devadesátých letech museli výrobci této potraviny přestat v názvu uvádět slovo „mléko“, protože s ním nemá nic společného. Sójový nápoj je ryze rostlinným produktem, a jak název napovídá, vyrábí se z luštěniny sóji. Sójové boby se nadrtí, vylouhují ve vodě, uvaří a nakonec přecedí. Pak získáte luštěninový nápoj, který se vzhledem podobá mléku.

Chuť nápoje se od mléka výrazně liší – to musí každý, kdo obojí někdy ochutnal, potvrdit. Nicméně v mnoha receptech se dá mléko mnoha rostlinnými nápoji bez problému nahradit. Má to sice vliv na chuť, ale pro někoho je to změna pozitivní – jemně nasládlé sójové mléko má řadu fanoušků, kteří na něj nedají dopustit.

Rostlinné nápoje představují velkou výhodu pro všechny, kteří z nějakého důvodu mléko nemohou. Jedná se jak o alergiky, tak o lidi s intolerancí laktózy. Zatímco alergici představují asi dvě procenta populace, laktózovou intoleranci má údajně během nějakého období svého života až 75 procent lidí. Zda se vás to týká, poznáte jednoduše: po konzumaci mléka se vám nafoukne břicho, je bolavé, případně máte průjmy.

Jak jsme si řekli na úvod, dneska i mnoho lidí, jimž konzumace mléka problém nedělá, nahrazují kravské mléko rostlinnými nápoji, zejména sójovým. Je to ale dobrý nápad? Zeptali jsme se dvou odbornic.

„Sójové mléko se nejčastěji využívá jako alternativa kravského mléka. V případě, že člověk netrpí intolerancí či alergií na kravské mléko, nevidím důvod, proč ho nahrazovat.

Pokud se však rozhodnete přece jen jídelníček obohatit i o rostlinná mléka, pak doporučuji jejich přípravu doma. U většiny kupovaných alternativ není totiž o co stát. Kvalita těchto nápojů nebývá žádný hit, navíc jsou často doslazované. Toto platí i pro sójové nápoje.

Sójové boby obsahují řadu antinutričních látek (snižují výživovou hodnotu, pozn. red.), které nejsou pro náš organismus vhodné. Snížit jejich množství lze procesem fermentace – při výrobě nápojů se však tento proces nezařazuje. Vhodnější surovinou pro přípravu domácího rostlinného ‚mléka‘ jsou mandle, ale i jiné ořechy a semínka.“

„Rostlinná ,mléka‘ obecně jsou vhodnou alternativou pro osoby trpící intolerancí laktózy nebo mléčné bílkoviny. Jsou i řešením pro alternativce, kteří se rozhodli ze stravy vyřadit živočišné suroviny. Pro ostatní jsou fajn zpestřením jídelníčku. Ale rozhodně od nich nemůžete očekávat stejné nutriční vlastnosti jako od mléka živočišného.

Sója je nám Středoevropanům dost nepřirozenou potravinou a na její využití nejsme příliš přirozeně vybaveni. Proto je také velice častým alergenem. Navíc obsahuje přírodní fytoestrogeny, ženské pohlavní hormony, takže bych její konzumaci ve větší míře nedoporučila dětem ani mužům.

Obsahuje i další látky ovlivňující činnost štítné žlázy a omezující využití minerálů a vstřebávání bílkovin. Existují mnohem zdravější a vhodnější výrobky ze sóji než nápoj, a to ty fermentované – miso, tempeh či tamari.

Trváte-li na sójových ,mlécích‘, volte taková, která neobsahují nic kromě sóji a vody – případně přidaného vitaminu D či vápníku, tedy bez zahušťovadel a stabilizátorů. Pokud ale celkově chcete z jakéhokoli důvodu nahradit živočišné mléko rostlinným, určitě nezůstávejte jen u sójového a volte i nápoje z ořechů a semen.“

Pijete kravské mléko, nebo upřednostňujete rostlinné náhražky?