Slimáci, dřepčíci nebo krtek: Jak si s nimi poradit?

O vaši úrodu se mohou postarat ještě dřív, než dozraje. Anebo vám na zahradě udělají takovou paseku, že vám zbydou jen oči pro pláč. Jestliže pěstujete zeleninu, škůdci u vás vítaní nebudou. Zkuste proti nim nasadit přírodní zbraně. A pamatujte na to, že někteří z nich – třeba krtek – jsou chránění.

Po nájezdu slimáků na malé rostlinky salátu nezůstane nic – ani pahýl připomínající rostlinku. Není divu, že na plže španělské, jak se jim správně říká, mají spadeno snad všichni. Rychle se množí a vyrojí se zejména, když je vlhko – třeba po dešti nebo po zálivce. Pak by měl do boje vyrazit každý uvědomělý zahrádkář a sesbírat je. Ruční sběr a následná likvidace slimáků je asi jediný (ekologický) způsob, jak se jich zbavit.

Zkusit můžete i jiné věci. Třeba kolem záhonů vysázet bariéru z vonných bylinek, jako je levandule, rozmarýn nebo tymián. Nastražit můžete i různé pasti, třeba vydlabat polovinu melounu a do slupky nalít zvětralé pivo. Slimáci by se v něm měli utopit. Zafungovat mohou i mechanické zábrany, třeba vyvýšené záhony. Kolem rostlin můžete zkusit nasypat lógr, vaječné skořápky nebo piliny.

Proti komárům i na domácí kosmetiku. K čemu ještě využít lógr

Dokážou zničit zeleninovou úrodu i květinové záhony. Proti mšicím se proto vyplatí bojovat. Jejich přirozeným predátorem jsou slunéčka sedmitečná. Když je ale mšic hodně, bude nutné vyrazit do boje s domácím postřikem.

Nejúčinnějším ekologickým postřikem proti mšicím je ten z kopřiv. Výroba je přitom jednoduchá. Asi půl kila kopřiv naložte do pěti litrů vody a louhujte přes noc, nejlépe 24 hodin. Druhý den výluh nařeďte v poměru díl výluhu a pět dílů vody a postříkejte napadenou rostlinu nebo celý záhon. Postřik z kopřiv se nehodí na cibuli a luštěniny, kterým by ublížil.

Pokud mšice napadly i cibuli, hrách nebo fazole, vyrobte si postřik z pelyňku. Asi 100 g čerstvých listů pelyňku zalijte litrem a půl vroucí vody. Louhujte, dokud voda nevychladne. Sceďte a rozprašovačem aplikujte na postižené rostliny.

Snižuje cukr v krvi, čistí ledviny a zbaví vás lupů. Co všechno umí obyčejná kopřiva?

Dalšími častými škůdci na zahradě jsou dřepčíci. Jsou to malí broučci, kteří přezimují ve starém listí a trávě. Proto se vždy vyplatí zahradu na podzim pořádně uklidit. Pokud je ale na zahradě už máte, nezbývá nic jiného než jít do boje.

Přítomnost dřepčíků poznáte jednoduše – vykusují díry do listů. Chutná jim hlavně brukvovitá zelenina, třeba ředkvičky nebo kedlubny. Mohou se ale pustit i do některých letniček, třeba do lichořeřišnice. Protože nesnesou vlhkost, jsou přes noc zalezlí a do jídla se pouští až po oschnutí rosy. Když se k nim přiblížíte, skáčou podobně jako blechy.

V bezpečné vzdálenosti od záhonů by měla dřepčíky udržet máta, nemají totiž rádi její vůni. Zpravidla se jich ale nezbavíte bez postřiku. Použít můžete nálev z pelyňku, kdy bylinu necháte aspoň týden luhovat v kyblíku vody, ideálně postaveném na sluníčku. Můžete si také vyrobit postřik z česneku. Najemno nasekejte asi dvacet stroužků a vše zalijte půllitrem rostlinného oleje. Uzavřete v lahvi a nechte odležet dva dny na teplém místě. Pak sceďte. Můžete lehce naředit vodou, aby se vám lépe rozprašovalo.

Česnekový postřik funguje také na svilušky, což je miniaturní hmyz, který vysává z listů rostlin šťávu. Dospělé svilušky mají jen 0,5 milimetrů a bývají různě zbarvené. Přestože jsou drobné, umí ublížit zelenině, květinám i ovocným stromům.

Že máte na zahradě co do činění se sviluškami, poznáte tak, že se na listech objeví malé žlutavé nebo bělavé skvrnky. Listy pak začínají žloutnout a odpadávají. Sviluškám vyhovuje hlavně teplé a suché počasí, proto zbystřete zejména v létě.

Kromě česnekového postřiku můžete zkusit i postřik z heřmánku. Asi šest lžic sušených květů zalijte litrem vody a nechte louhovat dvacet čtyři hodin. Pak přiveďte k varu a povařte asi dvacet minut. Sceďte a nechte vychladnout. Jeden díl heřmánkového výluhu nařeďte pěti díly vody. Rostliny stříkejte co tři dny po dobu asi tří týdnů.

Na rozdíl od výše zmíněných škůdců krtek neohrožuje přímo vaši úrodu. Spadeno na něho ale mají ti, kteří si zakládají na trávníku, protože vytváří nevzhledné hromádky. Než se do boje s krtkem pustíte, mějte na mysli, že je chráněný, a navíc svým způsobem na zahradě i užitečný, protože se živý ponravami škodlivého hmyzu.

Pokud chcete krtka ze zahrady vyhnat, můžete zkusit plašič z PET lahví. Do jedné uděláte zářezy, z dalších kousků plastu vyrobíte lopatky, to celé pak složíte do jakéhosi větrníku a nasadíte na kovovou tyč zapíchnutou hluboko do krtince. Koupit se dají i elektronické vibrační rušičky. Krtci prý také nemají rádi silné vůně, proto může pomoci vata napuštěná pronikavým parfémem, kterou pak vtlačíte do krtince. Podobně by měl zafungovat i odvar z cibule, ocet či pomerančová kůra.

Obtěžují vás na zahradě komáři a jiný dotěrný hmyz? Zkuste přírodní repelenty