Skutečné příběhy žen: Z čeho měly největší strach, když se rozváděly?

Když se rozvádíte, je to vždycky náročné, psychicky i fyzicky. Prožíváte velké citové zklamání, trápíte se a na řešení praktických záležitostí vám zbývá jen pramálo sil. Jsou ale věci, které rozvádějící se ženy děsí mnohem víc než třeba to, kde budou po rozchodu bydlet.

Dnes pětapadesátiletá Jiřina se rozváděla před dvanácti lety a neměla žádné pochybnosti o tom, že jde o dobré rozhodnutí. S manželem si léta nerozuměla, jejich život se proměnil ve sled hádek, ve hře byl i alkohol. „Bylo mi třiačtyřicet, měla jsem dvě školou povinné dcery a věděla jsem, že exmanžel ničí nejen mě, ale především je,“ dodává Jiřina.

Celkem jasno měla v ryze praktických věcech, sehnala si byt, měla práci, v tom problém nebyl. V její mysli ale vyvstávala stále jedna a táž otázka: Najdu ještě někdy lásku? „Připadala jsem si strašně neperspektivní. Po čtyřicítce, rozvedená, s dvěma dětmi, kdo by o takovou ženskou stál? A bylo mi strašně smutno z toho, že se už nejspíš nikdy k nikomu večer nepřitulím, žádný chlap mě neobejme a neřekne, že mě má rád. Nešlo mi o sex, ale měla jsem děsivý strach, že budu už navždy úplně sama,“ popisuje Jiřina, která má ale již šest let bezvadného přítele.

Soňa se rozváděla před pěti lety, bylo jí pětatřicet a jejímu synovi šest let. Syna soud přiřkl jí, ale její ex měl samozřejmě možnost se se synem vídat, brát si ho na prázdniny, víkendy a podobně.

A to byly přesně ty chvíle, které byly pro Soňu peklem. „Neměla jsem moc peněz, kdežto ex manžel na tom byl finančně velmi dobře. Syn se od něj vracel s drahými hračkami, plný zážitků z výletů, na které já neměla peníze. Byli spolu v Disneylandu, jezdili do aquaparků, do kina a podobně. Nic z toho jsem já synovi dopřát nemohla,“ vzpomíná Soňa.

Ta se děsila okamžiku, kdy chlapec přijde s tím, že u tatínka mu je lépe. „Byl malý, fakt jsem se bála, že se jakoby nechá koupit, bylo by to pochopitelné, takhle malý kluk přece nevidí to, co dospělí,“ vypráví Soňa.

Nakonec vše dopadlo úplně jinak. Její ex totiž založil novou rodinu a na syna z prvního manželství už mu nezbývalo nejen tolik peněz, ale ani času. „Teď jsme ve fázi, že se s ním vidí párkrát do roka a dárek mu pošle tak maximálně k narozeninám nebo Vánocům,“ říká Soňa.

Pětačtyřicetiletá Kateřina se rozváděla po patnácti letech manželství, které strávila v roli ženy v domácnosti. „Manžel budoval kariéru a já zajišťovala veškerou péči o domácnost, starala jsem se o naše tři děti, měla jsem na hrbu dům, velkou zahradu, rozvážení dětí po všech možných kroužcích,“ popisuje Katka.

Byla to samozřejmě oboustranná dohoda, i když posledních pár let chtěla Katka pracovat, ale její muž to nepokládal za dobrý nápad. „Rozmlouval mi to, navíc jsem mu částečně pomáhala s jeho byznysem, takže jsem se vždycky nechala uchlácholit. Byla jsem hloupá,“ říká Kateřina.

Když pak došlo na rozvod, bylo jasné, že nějakou práci si bude muset najít. A to bylo to, co jí nedalo spát. „Tlačil mě čas, ale upřímně, můj životopis by zaujal jen blázna,“ vypráví Katka.

I její příběh potvrzuje, že vše má řešení. Začala jako pomocná síla v jedné kanceláři, nosila papíry, obsluhovala kopírku, vše za mizivý plat. „Ale dneska jsem asistentkou ředitele, mám dobrý plat a práce mě nejen uživí, ale i baví,“ směje se Katka.

Také za sebou máte rozvod? Co děsilo vás?