Článek
Šikanu, tedy fyzické i psychické omezování či rovnou týrání, v kolektivu v lehčí i těžší formě bohužel zažil nebo zažívá skoro každý. Dochází k ní totiž ve všech sociálních i věkových skupinách.
A jedna z nejohroženějších je pochopitelně ta dětská a dospívající, což potvrzují výsledky nebývale rozsáhlé studie zveřejněné v odborném časopise Pediatrics. Šikana se podílí na špatném fyzickém i duševním zdraví dětí! A to dost velkou měrou!
Žádná „kdyby“, jen fakta
Vědci v čele s Laurou Bogart, profesorkou pediatrie Bostonské dětské nemocnice, použili vzorek 4297 nyní již studentů amerických středních škol (odpovídá druhému stupni české základní školy nebo nižším ročníkům víceletých gymnázií, pozn. red.) ze čtyř městských oblastí (Los Angeles, Houston, Birmingham a Alabama). Jak výzkum probíhal?
Děti se v doprovodu svých zákonných zástupců zúčastnily osobních rozhovorů, přičemž první kolo se uskutečnilo již v páté třídě (v USA obvykle nástup dětí do soustavy veřejných škol), další přišlo o dva roky později, kdy téměř všechny děti byly v sedmé třídě. Třetí kolo následovalo tři roky poté (každý byl v třídě desáté).
Důvody násilí mezi dětmi jsou různé. A i u nich může hrát roli třeba rasismus odkoukaný od rodičůFoto: Profimedia
Náš svět…
Otázky směřovaly na posouzení bezpráví, formu agrese, pronásledování spolužáků, kontext šikany v minulosti i současnosti. (Podle údajů se s ní minimálně v jednom kole setkalo 30 procent účastníků.) Vědci posléze vyhodnotili, jak jsou na tom dotyční s psychikou i fyzickým stavem, vlastní hodnotou a depresemi. Pravdu? Nic veselého to není…
Nejhorší příznaky
Ti jedinci, kteří šikanovaní nebyli, vykazovali psychické potíže jen ze čtyř procent. Děti, jež zažily nějaké bezpráví a útoky v minulosti nebo současnosti, trpí poškozením psychického zdraví v 31 procentech případů.
A když se přihlédne k formě obtěžování a délce, tak 19 procent dětí s hodně špatnými zkušenostmi na hranici teroru vykazuje hluboké deprese, hněv a velmi nízkou sebeúctu. Jedná se tedy o nejvážnější stav, navíc dlouhodobého charakteru, který si děti odnášejí do dalšího života.
„Prokázali jsme, že negativní emoce, tedy účinky šikany, se zhoršují v průběhu času, a to i když už dítě není v roli oběti,“ uvedla Laura Bogart s tím, že tyto výsledky jsou silným argumentem pro okamžitý zásah.
S traumaty by měl dítěti pomoci odborník. Má totiž s rizikovým chováním i jeho následky zkušenost a ví, jak reagovatFoto: Profimedia
Problém na celý život?
„Šikana velmi ovlivňuje duševní i fyzické zdraví,“ dodala Laura Bogart s varováním, že nabádá všechny rodiče k otevřené komunikaci s dětmi už jen proto, že podle výzkumu se 45 procent dětí desátého ročníku americké střední školy nemůže s následky šikany vyrovnat, a patří tak do rukou odborníků. Dá se tomu nějak předejít?
Rada pro mámy a táty
„Vždy se ptejte, jaký den vaše děti měly. Všímejte si fyzických příznaků, jako jsou modřiny nebo škrábance, ale červená vlajka může znamenat i neochotu jít do školy. Smutek a touha po izolaci je také náznak šikany,“ uvedla odbornice na závěr problému, který se rozhodně netýká jen „vyvolených". Jedná se o citlivé téma, přičemž v ohrožení může být kdokoli.
„Šikana obecně je v dnešní době problém," zastává názor Mgr. Klára Pohlová, lektorka se specializací na předškolní výchovu, podle níž iniciátoři konfliktů pocházejí většinou ze sociálně slabších rodin, u kterých nedochází k uspokojování základních potřeb dítěte.
„Tyto rodiny neposkytují svým dětem jistotu a pocit bezpečí. Dítě také může napodobovat chování svých rodičů a jednat tak, jak to vidí doma," vysvětluje s tím, že u dětí v pozici iniciátorů šikany je důležité láskyplné působení pedagoga ve spolupráci s psychologem nebo výchovným poradcem.
Tito odborníci, společně ještě s psychoterapeutem, také mohou pomoci těm, kdo se vypořádávají s následky utlačování. A stejně tak i rodičům, kteří svým ratolestem předávají špatné modely chování.
A jaké zkušenosti se šikanou máte vy? Už jste ji v roli rodiče řešili?
