Článek
Rozhodujete-li se, zda budete vzdělávat vlastní dítě sami, musíte nejprve zvážit, jestli na to vůbec máte. Úřady většinou požadují, aby rodič měl alespoň maturitu. Zahraniční výzkumy však ukazují, že i rodiče s nižším vzděláním dovedou potomky k výsledkům nad průměrem populace. Úspěšnost rodiče-učitele netkví tedy ani tak v jeho vlastním vzdělání, jako spíše v odpovědnosti, systematičnosti a schopnosti vysvětlit probíranou látku ve všech souvislostech. Rodič musí docílit, aby výuka byla pro obě strany radostí, nikoli nepříjemnou povinností.
Podmínky domácího vzdělávání
V každém případě musíte jít s budoucím prvňákem k zápisu a při té příležitosti požádejte o povolení domácí výuky. Na internetu najdete seznam škol, které tuto formu výuky přímo podporují. Je-li dítě k domácí výuce zapsáno, uzavírá škola s rodiči písemnou dohodu. Školy požadují, aby domácí pedagog docházel na pravidelné konzultace. Rodiče musejí vést záznamy o průběhu vzdělání, tedy jakousi domácí třídní knihu, měli by mít i metodický plán výuky a někdy je třeba i další dokumentace.
Všechny doma vzdělávané děti pak docházejí v pololetí a na konci školního roku na hodnocení. Při něm předkládají ke kontrole sešity a výtvarné práce a rodiče přinášejí záznamy o výuce. Na základě přezkoušení pak žáci dostanou od školy vysvědčení.
Výsledky bývají lepší
Doma vzdělávané děti obvykle proberou látku rychleji než ve škole, kde se tempo musí přizpůsobovat slabším žákům. Málokdy se stane, že žáček při pololetním hodnocení neobstojí, protože typ rodičů, kteří tuto formu výuky volí, je obvykle velmi zodpovědný a na úspěchu vzdělávání mu záleží. Optimální v podmínkách domácího vyučování je skupina dvou až tří dětí. Přesahuje-li počet pět, úspěšnost výuky klesá.
Jaké důvody rodiče k domácí výuce vedou? Uvádějí se obavy před šikanou, před drogami a různými neřestmi dětského kolektivu. Spíše však mají rodiče snahu vyhovět individualitě dítěte, například je-li výrazně nadané, nebo naopak mírně handicapované nebo psychicky labilní. Důvodem je i pobyt rodiny v zahraničí, kde není příslušná škola v dosahu.
Chybějí dítěti kamarádi?
Údajné omezené sociální vztahy doma vzdělávaných dětí představují nejfrekventovanější námitku vůči domácí výuce. Mluví se o možné neschopnosti navazovat kontakty. Je nepochybné, že vztahy s vrstevníky hrají významnou roli, nicméně děti mohou rozvíjet sociální kontakty ve volném čase, kterého mají díky rychlejší výuce více než žáci klasických škol. Času na zájmové kroužky nebo na lítání s kamarády venku mají dostatek. Socializace znamená učit se vycházet s druhými lidmi – a to rozhodně nejsou jen stejně staří spolužáci.
