Jaké jsou druhy rýže: čím se liší, jak je vařit a kolik mají kalorií

Rýže je lehce stravitelná a není v ní lepek ani cholesterol. Ne každý ale ví, že obsahuje osm esenciálních aminokyselin a po doplnění luštěninami poskytuje potřebný a především kvalitní zdroj bílkovin pro vegetariány. Na trhu je k dostání nespočet druhů rýže a my jsme si posvítili na osm nejzajímavějších.

Voňavou rýži (její aroma je zcela přírodní) původem z Thajska poznáte podle středně dlouhých zrn a bronzového zbarvení. Je velmi lepkavá, proto je ideální do nákypů nebo jako příloha k masu. Vynikající je i osmažená na cibulce a nebo nasladko. Vaří se zpravidla 10 minut a poté se nechává ještě 10 minut stát. Na 1 šálek rýže potřebujete zhruba 2,5 šálku osolené vody. Má nízký obsah energie a pro hubnutí je naprosto ideální.

Rýže basmati se pěstuje na úpatí Himálaje a je hodně podobná jasmínové, ovšem není tak lepkavá a krásně se sype. Poznáte ji podle dlouhých zrn a jemné oříškové vůně. Je snadno stravitelná, využívá se v exotických pokrmech i jako příloha – zkuste kuře s rýží z jednoho pekáčku. I tento druh je skvělý při dietě. Uvaříte ho za 18 minut ve 2,5krát větším množství osolené vody, než je množství rýže.

Původem japonská rýže se nejčastěji používá na sushi. Má krátká kulatá zrnka a po přidání octa a cukru se mění na extra lepivou hmotu. Dostali jste chuť na domácí sushi? Připravte si super sushi sendviče. Při vaření na 1 hrnek sushi rýže přijdou 4 šálky vroucí vody.

Když se řekne rizoto, asi se vám vybaví rýže arborio. Italové svoji specialitu ovšem velice často připravují i z krátkozrnné bílé a roztomile baculaté rýže carnaroli. Skvěle totiž vstřebává vodu a je uvařená za 12 minut. Na 1 díl rýže přijdou 2 díly vody. Vyzkoušejte pravé italské rizoto s hráškem.

Tohle ve skutečnosti rýže není – jedná se o dlouhá semena vodní trávy. Roste v Kanadě a ve Spojených státech v oblasti Velkých jezer a Siouxové ji sklízejí ručně již přes 1 000 let. Sama o sobě nevyžaduje žádnou specifickou přípravu, zpravidla se ovšem míchá s dalšími druhy rýže. Před vařením divokou rýži důkladně properte ve studené vodě. Vaří se déle, zpravidla 20–25 minut, na 1 šálek rýže počítejte asi s 2,5 šálku osolené vody.

Nebroušená a neleštěná rýže je plná vitaminů, minerálních látek a vlákniny, ale na přípravu je trochu náročnější. Nejprve ji propláchněte ve studené vodě a poté na 2 až 3 hodiny namočte do čisté vody. Slijte, přidejte čerstvou vodu a mírně vařte asi 25 minut. Pokud možno nemíchejte. Během vaření lze doplnit vroucí vodu. Na 1 hrnek rýže počítejte celkem s 3 hrnky osolené vody. Hodí se do polévek, jako příloha k masu a do sladkých pokrmů.

Výroba rýže parboiled se skládá ze čtyř fází, při kterých se pomocí vysokotlaké páry vtlačí do zrnek více vitaminů a minerálů. Má žlutou barvu, varem se mění na zářivě bílou, rozvaří se jen velmi zřídka. Uvařená se nelepí a zrnka jsou trochu tužší, než je u rýže zvykem. Hodí se jako příloha, do polévek i na studené saláty. Je velmi bohatá na vitamin B, kyselinu listovou, vápník a železo. Na 120 g rýže použijte 1 litr osolené vody, zbytek slijte.

Trojbarevná rýže spojuje tři vynikající druhy: indiánskou, parboiled a červenou. Rýže tří barev se skvěle hodí jako příloha, součást pikantních míchaných jídel nebo jako sladká varianta (5 minut dušená s medem a kousky citronu a ozdobená mátou). Jeden šálek rýže uvařte ve 2,5 šálku osolené vody.

Nevíte si rady, jak scedit vodu z rýže? Stačí strčit mezi pokličku a hrnec lžičku. Vznikne tak mezera, kterou voda šikovně odteče. Jestli chcete rýži krásně voňavou, vařte ji s celou oloupanou cibulí, do které jste zapíchali pár hřebíčků.

Nemáte rýži rádi? Nevadí! Vyhovovat vám bude květáková rýže: postup je jednoduchý.