Článek
Sami nejlíp víte, kolik úsilí a práce vás stálo vypěstování mrkve, rajčat, brambor, celeru nebo dýní. Hodiny práce, zalévání, přihnojování. Teď zažívá zahrada vrchol a vy s ní. Pro samou radost ale nezapomeňte na včasnou sklizeň, přízemní mrazíky můžou přijít co nevidět, tak si přichystejte náčiní a pojďte vytahovat, dobývat a odřezávat plody.
Rajčata v září
Rajčata milují slunce. Jestli je v září ještě hezky, nechte je venku. Navečer, když teploty klesají, můžete rostliny na noc přikrývat bílou netkanou textilií. Rajčata byste ale měli sklidit do příchodu prvních mrazíků, což může být klidně už v polovině září. Jestli jsou na rostlině nedozrálé plody, utrhněte je i se stopkou a nechte je dozrát v bedýnce v teplejší místnosti. Zralá rajčata skladujte při teplotě mezi 10 a 15 °C.
Rajčata skliďte před prvními mrazíky Foto: Vlad Teodor, Shutterstock.com
Dýně nesnesou vlhko
Od druhé poloviny prázdnin můžete sklízet dýně. Jejich sklizeň vrcholí za začátku podzimu. Zralou dýni poznáte tak, že má tvrdou a matnou slupku, stonky postupně praskají a usychají. Plody utrhněte nebo odřízněte i se stopkou alespoň 5 centimetrů dlouhou. Jestli je hezky, můžete je nechat pár dní oschnout na slunci (stačí vždy přes odpoledne). Slupka tak ztvrdne a dýně déle vydrží.
Při skladování potřebují dýně chlad, ale nesnesou vlhko, potom rychle uhnívají. Vhodným místem pro jejich skladování je vzdušná místnost s vlhkostí od 50 do 75 procent a s teplotou mezi 10 a 18 °C. Při skladování by se neměly vzájemně dotýkat.
Brambory: kdy je sklízet?
Podle odrůdy můžete brambory sklízet už na začátku léta, ale pokud jste zasadili pozdní odrůdu, potom vás čeká sklizeň právě teď. Řídit se můžete natí. Ta je během vegetace zelená, ale jakmile si lehá, žloutne a uschne, můžete začít brambory sklízet. Vyberte si pro to slunný den, aby půda nebyla příliš vlhká. Zeminu opatrně nadzvedněte rýčem nebo si pomozte motykou a brambory vyndávejte a skládejte do přepravek.
Před uložením do sklepa nechte brambory vydýchat (asi dva týdny) v tmavé, ale dobře větrané místnosti, kde je ideálně kolem 17 °C. Hlízám tak zesílí slupka, takže déle vydrží a budou odolnější. Nejlepším místem pro skladování brambor je tmavý sklep, kde je teplota kolem 4 až 5 °C a vlhkost mezi 85 až 95 procenty. Tmu brambory potřebují proto, že by na světle zelenaly a vytvářel by se v nich solanin způsobující zažívací potíže. Dobře skladované brambory vám vydrží až do nové sklizně.
Když lehne nať, je správný čas vykopat brambory Foto: Inc, Shutterstock.com
Mrkev, celer, petržel a jejich čas sklizně
V průběhu října pak sklízejte kořenovou zeleninu – mrkev, celer, petržel. Připravte si přepravky a písek, do kterého zeleninu uložíte. Část úrody můžete nechat v zemi a chodit si pro ni do prvních mrazíků. Většinu ale vyndejte.
Sklízejte za suchého počasí. Záhon načechrejte rycími vidlemi nebo motykou a vytahujte jednu kořenovou zeleninu za druhou. Nať ukruťte, neodřezávejte ji. Petrželovou nať, pokud ještě není zežloutlá, můžete usušit nebo ji umýt, nasekat a zamrazit v sáčcích. Podobně můžete naložit i s celerovou natí. Mrkvovou nať a další rostlinné zbytky pak zužitkujte v kompostu.
Pro skladování v písku vybírejte jen zdravou, nikoli nahnilou nebo jinak poškozenou zeleninu. Očistěte ji od zeminy a pak ukládejte jeden kus vedle druhého ne moc na těsno do písku. Bedny pak uložte do sklepa, který je tmavý, větraný a zároveň vlhký. Teplota by měla být kolem 4 až 5 °C a vlhkost kolem 90 procent. Čas od času se vyplatí zeleninu probrat a vyhodit kusy, které nahnívají.
Při sklizni se rozhlédněte po zahradě. Co je ještě v zemi? Nezapomeňte sklidit také červenou řepu nebo pozdní salát. A všímejte si i semínek – na příští rok můžete sebrat a uchovat dozrálá semínka kopru, měsíčku lékařského nebo koriandru.
Jestli vás baví práce na zahrádce, pak vás určitě budou bavit i zahradní proměny, které můžete sledovat každou sobotu v 16:45 v pořadu Mistři zahrad na Televizi Seznam.
