Článek
V polovině září už bývají mrkve, petržele a celery pěkně narostlé. Až to může vypadat, že chtějí hned z půdy ven. Vydržte. Sklízet začněte až v druhé půlce září nebo ještě lépe až v říjnu. Úrodu můžete prozatím jen přikrýt bílou netkanou textilií, zeleninu tak ochráníte před některými škůdci, třeba pochmurnatkou mrkvovou.
Co budete potřebovat
Zatím si přichystejte vše, co bude ke sklizni kořenové zeleniny třeba: rycí vidle, motyku a rýč (ty jen pro jistotu), bedny a kbelíky a také písek nebo rašelinu, do nichž sklizeň uložíte. Vyplatí se vyčistit sklípek nebo sklep, případně ho čistě vybílit vápnem, které dezinfikuje, a tak se zbavit případných zárodků plísní a chorob.
Jak poznáte, že je čas sklízet
Mrkev i petržel vám dají vědět, že jsou připravené, až jejich nať začne žloutnout a usychat. Celerová nať ale většinou zůstává svěží a tmavozelená až do pozdního podzimu. U celeru se proto řiďte hlavně velikostí kořene – pokud se vám povede pěkně rostlý, můžete si pogratulovat.
Pamatujte, že celer ještě v říjnu roste, ale jeho bulvy zpravidla vyčnívají částečně nad povrch země, a tak trpí i při několika stupních pod nulou. Proto sledujte počasí, a pokud se blíží přízemní mrazíky, celer překryjte netkanou textilií.
Sklizeň mrkve a petržele
Až budete přichystáni vy i zelenina a bude pěkné slunečné počasí, můžete sklízet. K ruce si vezměte rycí vidle a načechrejte jimi zeminu. Kořeny se pak budou snadněji vytahovat. Je-li zemina tužší, pomozte si rýčem, motykou nebo přesazovací lopatkou.
Nať ukruťte. Pokud se příliš drží kořene, můžete ji seříznout, ale nikdy úplně – vždy ponechte zhruba centimetr nad kořenem, jinak začne zelenina brzy uhnívat. Kořenovou zeleninu vytřiďte a pro uskladnění vyberte jen zdravé kořeny. Poškozenou zeleninu zpracujte, případně ji zavařte nebo zamrazte. Skvělá je zelenina nakládaná jako maďarská čalamáda.
Jistě oceníte recept, jak naložit polévkovou zeleninu do soli.
Do písku nebo rašeliny
Naši předci se museli spolehnout na svůj um uchovat zeleninu bez ledniček a mrazáků. K osvědčeným metodám patří krecht (vykopaná jáma), ukládání zeleniny do písku a do rašeliny – použít můžete rašelinový substrát.
Inspiraci přináší starý zemědělský kalendář z roku 1920: „Na podzim za suchého počasí se mrkev vyzvedne, očistí, nať uláme. Ukládáme do krechtu neb do sklepa do písku. Namnoze sype se mrkve prostě na hromadu, což se nedoporučuje, neboť mrkev ztrácí na chuti. Místnost k ukládání musí býti vzdušná, suchá a bezmrazná. V příliš vlhké místnosti počíná záhy růsti, v suché zavadne.“
Někteří nedají dopustit na písek, jiní na rašelinu, která na rozdíl od písku nevysychá tak snadno. Každopádně, hmota, do níž mrkev či petržel a celer „posadíte“, musí být vždy trochu vlhká, aby zelenina nevyschla, proto je vhodné ji čas od času zalít. Nesmí být ale vlhká moc, aby kořeny neuhnily – je to trochu alchymie, kterou si ale osvojíte praxí.
Sklep ať trochu větrá
Pískem či rašelinou můžete zaplnit kameninový hrnec, dřevěné necky, lavory nebo jen obyčejné bedny (nejlépe dřevěné, které dýchají). Do nich pak vkládejte jeden kořen po druhém. Nechte mezi nimi trochu prostoru, to kdyby byl jeden napaden hnilobou, aby nenakazil druhého. Nádoby vložte do sklepa, který je chladný, odvětrává a zároveň je izolovaný proti mrazu.