Silné svaly znamenají silnější mozek. Jak je to možné?

Výsledky bádání výzkumníků z Univerzity v australském Sydney jsou dalším potvrzením již déle tušené souvislosti fyzické kondice a dobrého stavu poznávacích funkcí, jako je rychlost reakcí nebo paměť. To by mohlo usnadnit léčbu pacientů s neurodegenerativními onemocněními mozku, z nichž nejčastější je Alzheimerova choroba.

„Mezi rizikové faktory vzniku demence patří zvýšená hladina homocysteinu, zvýšené BMI ve vyšším věku, také stres, deprese, cukrovka, poranění hlavy, vysoký krevní tlak ve středním věku a nízký tlak po postavení,“ varuje doktorka Marie Skalská, zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu. Jaká je tedy souvislost mezi cvičením a zachováním bystrého mozku?

Výzkumu se účastnilo 100 lidí mezi 55–68 lety, kteří už trpí mírnou kognitivní poruchou. Účastníci posilovali dvakrát týdně po dobu šesti měsíců a zvedali přitom minimálně 80 procent své maximální síly, což je nejvyšší síla, kterou dokážete vyvinout alespoň na jedno uzvednutí závaží o určité hmotnosti. Pokud takhle zvednete 20 kilogramů, je to vaše maximální síla, takže ideální zátěž odpovídá 16 kilogramům. Úměrně tomu, jak se zvyšovala jejich síla, byla navyšována i zátěž, s níž pracovali.

Takhle vypadají typické projevy obávaného Alzheimera.

Pomocí funkční magnetické rezonance vědci analyzovali, jaké změny v mozku sledovaných silový trénink vyvolává. A odhalili jasnou souvislost mezi zvýšením svalové síly a zlepšením funkce mozku. Cvičení totiž posiluje nervový systém, který pomáhá lépe využít potenciál stávajících svalů. A řídící jednotkou nervové soustavy je právě mozek. Pozitivní účinky silového tréninku se ho dotýkají dokonce dříve než svalů.

Autoři výzkumu tak tvrdí, že silové cvičení nepřímo pomáhá předcházet vzniku Alzheimera a zlepšuje poznávací funkce. A to konkrétně koncentraci a pozornost, plánování, organizování a schopnost provádět několik činností najednou.

Demence může být i symptomem jiných nemocí.

Co si z toho odnést do života? Že pokud se budete alespoň dvakrát týdně věnovat nějakému silovému tréninku (ať už klasickému posilování, HIIT, TRX či jinému funkčnímu tréninku), budete trénovat i svůj mozek a dost možná se v budoucnu nebudete muset potýkat s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence.

Podle autorů výzkumu je přitom klíčové, abyste cvičení udržovali na patřičně vysoké intenzitě, tedy abyste zvedali 80 procent maximální síly, a stále tak udržovali a nabírali svalovou hmotu. Co ale dělat jiného, když posilovna není zrovna váš šálek kávy či se potýkáte s nějakým zdravotním problémem?

Jak se rozhýbat? Ideální druhy pohybu pro nesportovkyně.

Silový trénink však není zcela vhodnou zátěží pro nemocné s vysokým krevním tlakem, kterých je v seniorské populaci více než polovina. „Nicméně i pro tuto skupinu máme dobrou zprávu – holandští vědci provedli podobný výzkum, účastníci ale provozovali fyzickou aktivitu chůzí se severskými holemi,“ informuje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka interní kliniky, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

Jedna skupina pouze pravidelně chodila a druhá skupina měla za úkol během chození fotografovat mobilním telefonem a snímky posílat známým. Po šesti měsících bylo opakováno testování paměti a zjistilo se, že skupina, která měla kombinovanou zátěž, tedy chození a fotografování, se v kognitivním výkonu zlepšila. Je tedy dobré vyhýbat se stereotypu a stimulovat jak mozek, tak svaly stále novými podněty.

A víte, jak osobnost změní Parkinsonova nemoc?