Signály, které prozrazují, že provokujete svého partnera

Je po hádce, ale vy po chvíli zase vybuchnete. Pokračujete a pokračujete, protože chcete, aby si partner uvědomil, co provedl. A taky vás popohání touha mu zatopit. Jindy zase neodpovídáte na zprávy a dlouho ho ignorujete. Jen ať se chytí za nos, ať si uvědomí, co udělal špatně!

Kalifornská psycholožka Lisa Firestone na svém blogu píše, že pro mnoho lidí bývá snadné vyjmenovat chyby a příklady špatného chování svého partnera (muži i ženy jsou v tom stejní). Odpověď na otázku – jak a čím vás protějšek nadzvedává ze židle – mají okamžitě připravenou. Málokdo si ale uvědomuje svoje vlastní chyby. Kde se berou, odkud pocházejí? Je to jednoduché, z vaší osobní historie.

Vše se točí hlavně kolem raných vztahů s rodiči a toho, jak se chovali k sobě navzájem. Pak vás utvářejí další životní zkušenosti, včetně bolesti, která vzešla ze strany bývalých milenců. Aby současný vztah dlouhodobě fungoval, je třeba rozpoznat, kdy jednáte na základě takto naučených vzorců vycházejících ze zranění: například přehnaně a bezdůvodně žárlíte na svého současného partnera, protože vás ten bývalý podvedl. A tak ho skrytě provokujete. Vyptáváte se ho na jeho kolegyně, jestli s ním flirtují, když na ulici potkáte hezkou holku, hned se ho ptáte, jestli se mu líbí, a podezíráte ho z toho, že by byl raději s ní než s vámi. Nejenže tím ničíte samy sebe, ale možná nezvratně poškozujete váš vztah. Čím vším svou lásku demolujeme, bez ohledu na pohlaví?

K běžným způsobům provokace i oblíbenému způsobu trestu patří odpírání vřelosti. Například odmítnutí polibku nebo plné pozornosti ve chvíli, kdy vám chce protějšek projevit lásku nebo něco říct. A co víc, cítíte se v právu. Vždyť vám půl dne nezavolal, zaslouží si to! Čím častěji to děláte, tím víc je pravděpodobné, že se váš drahý (pokud není od přírody podpantoflák) jednoho dne příšerně naštve. Vyříkat si, co je špatně, patří k účinným způsobům nápravy. Třeba zjistíte, že měl půl dne poradu. Nebo prostě v práci nerad vyřizuje soukromé hovory.

O co všechno přijdete, když se přestanete líbat? 

Když si na svého partnera pořád stěžujete, opravujete ho a kritizujete, je to proto, že se soustředíte jen na jeho nejhorší vlastnosti. Možná to dělala matka vašemu otci nebo on jí, možná vás v předchozím vztahu pořád napomínal váš ex, tak si to teď chcete vynahradit. Jenže neustálé útočení povede nejspíš k tomu, že se dřív či později stáhne a uzavře do sebe. Nebo se rozzlobí. Ať tak či tak, vytváříte mezi vámi emocionální odstup.

I když není dokonalý, přestaňte ho pérovat. Manžela, který věčně čelí vaší kritice, i když možná oprávněné, že si po práci jenom válí šunky, daleko lépe namotivujete ke spolupráci, když mu přesně vysvětlíte, co konkrétního po něm chcete, a že to chcete hned. Mnoho žen dělá chybu také v tom, že když už doma muž něco udělá, shodí ho stylem „já bych to teda vyluxovala líp“.

Ale když se pocitu, že si všechno uděláte lépe, zbavíte, nebudete tak v křeči. A taky nebudete mít tolik práce. Nikdo neříká, že nemáte dávat partnerovi upřímnou zpětnou vazbu, ale spíš najděte způsob, jak mu sdělit informace tak, abyste se vzájemně pochopili – bez napadání.

Rituály před spaním, které vám zajistí spokojený vztah.

Partner občas něco zapomenete, tak mu pro jistotu každý den několikrát připomenete, aby zajel do obchodu, vyzvedl děti ze školy, nakrmil psa… On si kvůli tomu připadá hloupě, ale vy si nemůžete pomoct. Psycholožka Lisa Firestone upozorňuje, že toto je častý vzorec chování mezi páry. Je ale velmi kontraproduktivní. Když jeden z dvojice tomu druhému cosi neustále podsouvá (vždycky všechno zapomeneš), toto chování v něm nevědomky posiluje. Je to stejné, jako když budete dítěti dennodenně opakovat, že mu padá všechno z rukou. Stane se jen to, že mu už nikdy nic z rukou padat nepřestane. A navíc, i zdánlivě neškodné napomínání se v člověku nahromadí a v jeden okamžik nakonec vybuchne. Cílem je opět najít společnou řeč, nehrát si na „silnějšího a slabšího“ a stát se rovnocennými parťáky, nejlépe s pomocí terapeuta.

Snažte se pokaždé, když vás ovládne nějaká negativní emoce, kterou chcete vylít na partnera, na sebe podívat jakoby z dálky a jako nezúčastněný divák. Opravdu na něj chcete zase řvát nebo syčet jedovatosti kvůli nějakému nesmyslu? Opravdu chcete být jako vaše matka? Nešlo by to jinak?

Koneckonců, pochopení způsobů, jak funguje pasivní agresivita nebo skrytá provokace, je něco jako cvičení v sebepoznání. Může zlepšit jakýkoli vztah. Jakmile odhalíte svůj vlastní odkoukaný vzorec špatného chování a vzdáte se ho, zvyšujete šanci na to, že se k vám protějšek citově opět přiblíží a váš vztah vydrží.

Chcete odolat nevěrám? Začněte se sudoku!