Až padesát odstínů modré, legendární intriky a žárlivost i svět skrytý lidskému oku. Která země tohle umí nabídnout?

Může se zdát, že s nástupem podzimu, dovolenkovým radovánkám odzvonilo. Milovníci cestování však vědí, že opak je pravdou. Zapomeňte na celodenní povalování na pláži, turisticky přeplněné uličky či teploty atakující nové teplotní rekordy. Dopřejte si trochu dobrodružství a objevte podstatu aktivního odpočinku.

Lámete si hlavu, co je tak atraktivního na aktivním odpočinku? Barevnost i teplotní přívětivost podzimu je jako stvořená pro poznávání. Co se například stát nejvyšším člověkem v Chorvatsku? Velebit, který je jedním z největších chorvatských pohoří, Dinara, Risnjak či Velika Kapela se sice na první pohled tváří jako nedosažitelné skalnaté královny, ale je jen na vás, abyste tyto styčné krasavice vyvedli z omylu. Je to totiž historie chorvatského lezectví, která dodnes tolik láká. Věděli jste například, že před třiceti lety se na splitském kopci Marjan konaly vůbec první chorvatské závody ve sportovním lezectví? Přestože se velké množství lezeckých lokací nachází při pobřeží, svá želízka v ohni má i chorvatské vnitrozemí. Zajímavým tipem je například Pokojec nedaleko Varaždimu.

Kouzlu panoramat můžete naplno propadnout i šlápnutím do pedálů. Horské trasy kolem Medvednice, Biokova či Učky jsou zvláště na podzim pastvou pro oko. A co teprve poznat svět, který se před lidským zrakem rád ukrývá. Věděli jste, že Chorvatsko je jedním z mála států, který leží na rozsáhlých vyhloubeninách a skalách? Dokonce přes padesát procent země je tvořeno z vápencových skal. Tisícileté působení vody dalo vzniknout jedinečnému dinárskému krasu, který se v Chorvatsku táhne od Istrie přes Chorvatské přímoří, Gorski kotar, Liku, Dalmácii až k hranicím s Černou Horou. Pokud budete chtít objevit skutečné speleologické poklady, vyrazte do pohoří Velebit.

Podle legendy před mnoha lety zasáhla plitvickou krajinu dlouhotrvající vedra, ve kterých dokonce pukal i kámen. Jediný pramen vody – Černá řeka – se proměnil v prach. Lidé se modlili, vyhlíželi mraky, ale pomoci se dočkali až od Černé královny, která žila se svou družinou na tajuplném Velebitu. Tato kouzelná víla seslala na plitvický kraj moře kapek a pršelo tak dlouho, dokud pramen Černé řeky nevtekl do všech 16 jezer, které stvořily chorvatský klenot – Plitvická jezera. Ta jsou dnes jedním z nejnavštěvovanějších chorvatských národních parků, který se od roku 1979 nachází na Seznamu UNESCO. Jako poděkování lidé postavili velebitské víle hrady a zámky na hoře nad největším plitvickým jezerem Kozjak.

Za strašidelnějším příběhem se pak můžete vydat do Imotského, kde příroda stvořila hned dva přírodní fenomény – Červené a Modré jezero. Podle legendy byl do zdejších jezer zaklet manželský pár, který byl široko daleko znám svou chamtivostí. Když je jednou anděl v převleku za žebráka navštívil a požádal o vodu, na vlastní kůži se přesvědčil, že jejich duše je ďábelská. Proto je nechal propadnout do jezer a mezi obyvateli Imotského se traduje, že dodnes lze při foukání větru slyšet jejich výkřiky. Červené jezero je obroubeno kamennými rudými útesy, které znemožňují přístup k vodní hladině. To Modré jezero je turisticky přívětivější. Nejenže nabízí až 50 odstínů modré, ale pokud budete mít štěstí, můžete si na jeho dně zahrát fotbalový zápas. Jednou za několik let totiž jezero vysychá a jezerské derby je tak přitažlivější než Liga mistrů.

Tip: Zkuste do Červeného jezera hodit kámen. Tipnete si, co uslyšíte?

Hrom do toho! To si možná řeknete při návštěvě hlavního města Chorvatska, pokud neznáte místní zvukově nepřeslechnutelnou atrakci. Poprvé se hrom z Griče ozval 1. ledna roku 1877 a od té doby si každý den Záhřebané mohou podle něho seřizovat hodinky a usedat v poledne k obědu. Při návštěvě Záhřebu byste neměli opomenout ani jeden z nejznámějších symbolů města – kostel sv. Marka, procházku po Strossmayerově promenádě či vám nesmí chybět ani selfíčko se skulpturou známého chorvatského spisovatele Antuna Gustava Matoše. A co si po kulturním objevování odpočinout se sklenkou v ruce u Kamenné brány?

Pokud budete v hlavním městě, můžete se vydat po stopách nejznámější záhřebské čarodějnice, na jejímž vzniku pracovala fantazie spisovatelky Marie Jurić Zagorky. Nad osudem hlavní hrdinky, kterou byla přenádherná pekařka Barica Cindek, plakaly generace chorvatských čtenářů. Krása hlavní hrdinky lákala a okouzlovala muže ze širokého okolí a její odmítání přineslo odplatu. Byla obviněna z čarodějnictví a před smrtí unikla na poslední chvíli. I přesto jí její krása a nedobytnost později doprovodily na hranici, kde byla upálena. Až budete procházet kolem kostela sv. Marka, ve stínu slavných slunečních hodin (tzv. ury) či budete vstřebávat chutě i zvuky v Tkalčićévově ulici, vzpomeňte si na literární hrdinku, jejíž příběh byl inspirován starými chorvatskými rukopisy záhřebských dějin.

Tip: Jak chutná legendární záhřebský řízek s rizi-bizi? Tenhle tradiční smažený telecí řízek plněný šunkou a rozteklým sýrem je s vařenou rýží a hráškem pro gurmánské nadšence chuťovým nebem.