Sex: Máte chuť na ponížení a podřadnou roli? Není to pro každého!

„Partner se mi nedávno přiznal, že si vždy chtěl ve svých fantaziích vyzkoušet, jaké to je znásilnit svoji partnerku, jen tak na oko ji týrat a trýznit. Pochopitelně jsem se zděsila, s kým to vlastně žiju,“ krčí rameny Sylva, pro niž tato zpráva znamenala opravdový šok.

„Jenže partner mě pak uklidnil, že to všechno bere jen jako hru, ale zároveň mě požádal, jestli bychom si ji někdy mohli zkusit. Prý by ho moc vzrušovalo, kdybych si roli unesené a týrané ženy užívala a prosila ho o více bolesti. Myslíte, že do toho mám jít? Četla jsem, že lidé se svazují dnes a denně,“ ptá se nejistě čtenářka, která jako jedna z mnoha není schopna rozeznat hranici mezi pouhým spankingem (naplácání jako projev ponížení a respektování podřízené role) či svazováním.

Když si totiž při sexu necháte jedno nebo druhé líbit, ještě to z vás nedělá masochistu. Pravý „masocháč“ totiž bolest reálně prožívá, vyžaduje ztrátu kontroly nad situací i sám nad sebou. Doopravdy na to máte?

Sexuolog Zlatko Pastor říká, že se mnoho manželů či manželek, zvlášť po dlouhodobém soužití, domnívá, že by roli masochisty/ky hravě zvládli. Jenže to se mýlí. „Masochistu vůbec netěší nechat se řezat hlava nehlava, o fyzickou bolest většinou tolik ani nejde, musí to být spojeno s pocitem ponížení, závislosti, pokořením,“ objasňuje jeden z předních českých odborníků s tím, že tento proces vyžaduje určitou rafinovanost.

Na druhé straně, málokdo dokáže sehrát i toho druhého, tedy sadistu, tak věrohodně, aby mu utrpení druhých činilo opravdové potěšení. To masochista brzy prokoukne. „Není-li v tom pravé sadistické potěšení z nemohoucnosti oběti, hra přestane bavit,“ dodává Zlatko Pastor. Nejde tedy o předstírání, ale o opravdový zážitek se vším všudy.

„Já na to pod nátlakem přistoupila, i když normálně mě tyhle věci děsí,“ krčí rameny čtenářka s přezdívkou Marmelade. Právě ji přítel nevybíravě „přemluvil“ formou výhrůžek. „Nahou mě přivázal k topení a já mu musela plnit všechna přání, jinak jsem dostala rákoskou. Za každou ránu jsem poděkovala a snažila se tvářit, jak jsem vzrušená, i když jsem vnitřně brečela a prosila o pomoc,“ dodává Marmelade, která druhý den partnera opustila.

„Nezvládala jsem celý ten vztah, a taky bych si nikdy nemohla užít tuhle formu sexu. Na to prostě musíte mít náturu,“ dodává čtenářka, s níž souhlasí mnozí odborníci.

Třeba americká sexuální antropoložka Betony Vernon, která se na drsnější hrátky všeho druhu specializuje, říká, že člověk by nikdy neměl nabýt dojmu, že je povinností účastnit se takové sexuální aktivity, se kterou se nemůže ztotožnit. Ale že když už se to stane, neměl by se z erotické hry tohoto typu vytratit duch lásky a ohleduplnosti.

Proto se vždy primárně ptejte na své vlastní touhy a hranice, a hlavně konzultujte všechno, co při pohlavním styku chcete, nebo naopak nechcete prožít. Jste na to dva, tak mluvte!

„Verbální i fyzickou agresí lze intimní obřad obohatit pouze za předpokladu, že s tím oba partneři souhlasí a jejich seance se odvíjí harmonicky a v souladu s předem stanovenými velmi zřetelnými mantinely,“ popisuje Betony Vernon, která o milencích, rozkoši a bolesti napsala Budoárovou bibli. V podstatě tak existuje jednoduchá rovnice.

Podle sexuologů pravý masochista či sadista potřebuje partnera, který si sex užívá podobně jako on. V tomto případě nelze nic hrát, předstírat ani filmovat.

A co vy, zvládáte roli masochistky?