Od kýchání k orgasmu aneb Mukofolie jako nezvyklý druh fetiše

Potkalo vás nachlazení? Kýchání, které jej doprovází, je obranným mechanismem těla, kterým se snaží vyčistit horní cesty dýchací od přebytečné tekutiny. Na vině jsou i viry, jež dráždí nosní sliznici i nervová zakončení, která jsou v ní umístěna. Tihle nezvaní návštěvníci vysílají signály ke „kýchacímu centru“ v prodloužené míše a vy jejich silnému nátlaku nemůžete odolat. Víte ale, že přesně tohle období nachlazení a chřipek je žněmi pro všechny mukofily?

Tak jako někoho vzrušují ňadra, zadky nebo třeba nohy, najdou se tací, kteří vidí zdroj vzrušení v kýchání. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, což je publikace Americké psychiatrické asociace, kterou používají lékaři a výzkumníci, zahrnuje abnormální sympatii ke kýchání a soplům mezi parafilní poruchy.

Mukofilie, jinak známá jako kýchací fetiš, je stav, kdy se lidé vzrušují nejen svým vlastním kýcháním, ale také sledováním ostatních. Komunita kýchacích fetišistů přitom vzkvétá. Důkazem je jedno zahraniční fórum, jež má téměř 500 000 příspěvků. Jeho uživatelé diskutují o tom, zda je možné podle kýchání uhodnout sexuální přitažlivost člověka nebo jeho vzhled.

Hodně se také probírá, jaký typ kýchnutí je nejvíce vzrušující, od tichého, zdvořilého hepčík přes chaotické, hromové kýchání až po nedokonané zajíkání. Leckdo za doprovodu kýchání snadněji dosahuje orgasmu. Mnozí sdílejí, jak životně důležitá je komunita těchto lidí, jež nikoho nesoudí. Většina lidí uvádí, že je příjemné se se svojí erotickou zálibou svěřit, neboť ani vlastní partner neví, že má doma mukofila - a přitom sexualita nutně nemusí být o fyzickém kontaktu. Mozek je skutečně tím nejsexuálnějším orgánem, jaký existuje.

Neobvyklé sexuální představy a touhy

Nic naplat. Stále žijeme ve světě, který má před sebou dlouhou cestu, pokud jde o to, abychom se o sexu a odlišnostech bavili bez předsudků a hlavně strachu, že nás drahá polovička odsoudí.

Ačkoli fetiš může umožnit hlubší spojení mezi partnery, pokud ho přestanete tajit, dochází i k opaku. „To, že se cítím velmi příjemně, když milenec kýchá, jsem zjistila na jaře, v době sezonních alergií,“ popisuje uživatelka s přezdívkou Joanne s tím, že to svému příteli chtěla říct už nějakou dobu, ale bála se. „Myslela jsem, že se mi vysměje a nazve mě divnou. A přesně takhle to i bylo. Kvůli této informaci jsme se odcizili, přitom mně osobně trvalo strašně dlouho najít odvahu a jít s kůží na trh. Na druhou stranu jsem se vnitřně normalizovala a přiznala si, že jsem na dobré cestě k mým vlastním touhám,“ dodala Joanne.

Zajímavý je také příběh muže s přezdívkou Lover28. „Svého zájmu o kýchání jsem si byl vědom už jako malé dítě, kolem páté nebo šesté třídy. Neměl jsem tehdy slovní zásobu na identifikaci sexuálních pocitů, ale věděl jsem, že mi to připadá neskutečně příjemné. Míval jsem o tom i erotické sny. Vidět nebo slyšet někoho kýchat je pro mě jako vidět nahého člověka. Neexistují přitom žádné další zvuky, se kterými bych se tak moc ztotožnil,“ objasňuje Lover28, jehož partnerka o zálibě v kýchání ví a nemá s tím problém. Při chřipce, když střídá jeden kapesník za druhým, prý svého partnera nechává přihlížet, což si on nesmírně užívá.

Může být neuvěřitelně osvobozující, když se otevřete lidem, kteří váš fetiš nesoudí a jsou sexuálně pozitivní, ať už jde o milence, nebo třeba kouče partnerských vztahů. Právě ti dnes a denně upozorňují, že jakmile máte nějaké tajemství, které vás tíží, ať už jde o cokoli, měli byste ho říct někomu, komu důvěřujete a kdo má otevřenou mysl.

Má váš partner tajný sexuální fetiš? Co když se vám nelíbí?