Článek
Nikdo neposlouchá rád, v čem dělá chyby a co je na něm špatně. A každý pak na výtky či zpětnou vazbu, ať už v práci, nebo osobním životě, reaguje jinak: někdo protiútokem, jiný studem a omluvou. Jenže ani jedna tahle reakce není správná, pokud si kritiku berete osobně. Jak rozlišovat zpětnou vazbu a jak se naučit kritiku přijímat tak, aby pro vás byla přínosná?
Vnímání zpětné vazby je jen na vás
Pro vnímání kritiky je důležité rozpoznat, kde končí konstruktivní (i když negativní) hodnocení a kde začínají hejty a zlomyslné komentáře. V každém případě se jedná o odezvu druhých na vaše chování a to, zda ji budete považovat za kritiku, hejt, rýpání nebo nevyžádanou radu, záleží jen na vás. „My sami interpretujeme, co druzí říkají. A souvisí to s naší sebehodnotou, celkovým kontextem a našimi zkušenostmi. Často si bereme věci příliš osobně,“ upozorňuje psycholožka Radka Loja.
Psycholožka Kristýna Cetkovská vnímá zpětnou vazbu jako užitečný nástroj rozvoje. Někdy je pozitivní a má za cíl podpořit, jindy negativní a cílem je dosáhnout změny. Tak by to mělo být. Jenže co když je cílem něco jiného?
Dobře míněná kritika, nebo zlý hejt?
Při reakci na nepříjemné řeči si uvědomte, že zpětná vazba vždy vypovídá i o jejím autorovi a že – jak už bylo řečeno výše – její interpretace je jen na vás: Necháte se zranit, urazíte se, nebo kritiku použijete k seberozvoji?
- Zpětná vazba či konstruktivní kritika: Věcně a bez hodnocení druhého kritik popisuje, co viděl, slyšel, četl apod. a jaký to má dopad na něj nebo na druhé. Může uvést, jak vypadá žádoucí chování, a pomoct hledat řešení.
- Hejt: Kritik se snaží druhého znemožnit či zostudit a sobě přitom ulevit od výrazných emocí, může obsahovat extrémní výrazy, až vulgarismy. Někdy se jedná i o „kritiku pro kritiku“ založenou na nespravedlivých, až nesmyslných úvahách.
Kdo má právo vás kritizovat
Máte pocit, že vás může kritizovat jen někdo, kdo vás dobře zná a rozumí tomu, co děláte? Zní to rozumně, jenže ve skutečnosti nikomu nemůžete zakázat vyjádřit názor na vás nebo vaše chování, upozorňuje Radka Loja. Je ovšem jen čistě vaše věc, čí názor budete brát vážně.
„Je častý omyl, že feedback má hodnotu jen od člověka, jenž vás dobře zná nebo který je v určitém odvětví expert. Relevantní zpětná vazba může přijít od kohokoliv,“ upozorňuje Kristýna Cetkovská. Ale jen vy rozhodujete, jestli je pro vás právě toto sdělení relevantní, jak ho na sebe necháte působit a zda na jeho základě provedete nějaké změny.
Zpětná vazba je důležitá, může vás posunout. Anebo také ne, může vám nasadit brouka do hlavy a zbytečně vás znejistitFoto: fizkes, Shutterstock.com
Jak přijímat kritiku a nebrat ji osobně
Co to znamená, když se mluví o umění přijímat kritiku? Když už se rozhodnete, že jsou pro vás konkrétní kritická vyjádření relevantní, tak si je rozhodně neberte osobně, nevnímejte to jako výčet vašich chyb, ponižování nebo snahu vás zranit (i kdyby to tak mluvčí myslel, interpretace je jen na vás!). Přijměte kritiku pokorně a berte ji jako příležitost k učení. Vyhněte se přitom přílišnému sebeobhajování, protiútoku, popírání či svalování viny na druhé.
Jak nebrat kritiku osobně? Naučte se odpojovat od svých emocí a na chvilku se staňte ve své mysli pouze pozorovatelem celého procesu. Snažte se vcítit do situace osoby, která vám dává zpětnou vazbu, abyste pochopili, jak se cítí a proč to vůbec dělá. Vyslechněte si, co říká, a ověřte si, zda tomu rozumíte. A na závěr za zpětnou vazbu poděkujte.
Je fajn být na kritiku připravený. Vliv na to má jak vaše aktuální rozpoložení, tak schopnost sebereflexe. Vy sami nejlépe víte, v čem jste slabší a kde chybujete, tak si nachystejte reakci a nebudete se cítit bezradně.
